Božská mana roku 2016

Přiznám se, že v roce 2016 jsem možná vinně trochu zahálela a ani do nového roku nevstoupila nadopovaná novými předsevzetími. Naštěstí jsem i přes loňskou lenost narazila na plno "božských vinných man", tak proč se o ně nepodělit. 

Pravda, že to loni bylo hodně o domácích kouscích, takže pokud bych si měla dát nějaké předsevzetí do 2017, tak víc strkat nos ven a hledat dostupná a zajímavá vína, i kdyby to mělo být jen u sousedů :) 

 Po "suchém" lednu, kdy mi dělala společnost nealkoholická vína (brrr) jsem se podívala do Salonu vín na domácí výběr...

Zámecké vinařství Bzenec, Rulandské bílé, ročník 2013, Vracov, trať Klínky, super potenciál, super struktura, velice slibná Rulanda. DEGU

Spielberg, Rulandské modré, ročník 2013, Archlebov, trať Dubová, elegantní, krásně pitelné domácí červené. Viz odkaz výše

Následovaly zahraniční i domácí degustace v čele s autentickými Křepicemi...

Bel Colle, Roero Arneis, Piemont, šmrncovní, svěží, minerální a taky autochtonní záležitost (no není "autochtonní" super slovo) trochu evokující středoevropská bílá vína. DEGU

Jaroslav Osička, Pinot Chardonnay ročník 2010, geniální kousek - vlastně až tak úžasný, že jsem si k němu neudělala skoro žádné poznámky, no neberte to. DEGU

Petr Kočařík, Tramín, ročník 2013, široké a bohaté víno, opět minimum poznámek, ale o to maximálnější dojem. Viz odkaz výše

Richard Stávek, Ryšák, ročník 2014, dráždivé, ohnivé, zahřívací, teď by bodlo. Viz odkaz výše

Ťápal a Koláň, Domina, ročník 2013, Přerov-Předmostí, jo tohle byla exotika, ale pěkně plná, pevná a ovocná, krásně uděláno, pozdravy do Přerova. DEGU

Vinařství Gala, Cuveé bílé Organic, ročník 2013, křupavost a mineralita nacpaná v láhvi, parádní věc. DEGU 

V Moravské bance vín nás v květnu rozmazlovali víny z archivu a bylo to velké labůžo: 

 Znovín Znojmo, Ryzlink vlašský, ročník 1995, obec Hnízdo, boží propolisovo-ořechovo-květinová věc.  DEGU

Soaré/ Mucha řada, Sauvignon, ročník 1998, obec Přítluky, trať Na Knížecí, sluneční paprsky chycené v láhvi, krásné karamelové a jemně ovocné víno. Viz odkaz výše

Vinařství Tanzberg, Ryzlink Vlašský, ročník 1999, trať Pod Svatým Kopečkem, Tanzbergský první ročník a pro mě víno roku, dojemné, komplexní, energické, ach jo. Viz odkaz výše. 

Arcibiskupské sklepy Kroměříž, Muškát Ottonel, ročník 1994, sladké ale důstojné likérovo-ořechové pohlazení. Viz odkaz výše. 

A protože v létě bylo (nejen) v Brně jak na Sahaře, tak to bylo hodně o domácích degustacích:

Školní statek Mělník, Ryzlink rýnský, ročník 2008, krásná nadčasová záležitost s kyselinkou, má to vše a ještě něco navíc. DEGU

Villa Antinori Rosso, Toscana IGT, ročník 2013, elegantní, šťavnaté a ovocné překvapení z Toskánska, super poměr - cena výkon, James Suckling mu dal 91 bodů, Wine Spectator 89 a nějaká Hačecká z Brna 90 bodů :) DEGU

Vinařství Čapka, Chardonnay řada Premium, ročník 2013, obec Josefov, trať Kukvička, hluboké strukturované Chardonnay s jiskrou a moc fajn aromatikou. DEGU

Vinarstvo Berta, Chardonnay Winemakers choice, ročník 2015, zase jedno Chardonnay, tentokráte od našich slovenských sousedů, seriózní, plné pitivo s "oříškovou mineralitou" (na to si dávám Trademark, tak bacha :)) DEGU

Vinedas Emiliana, Riesling Reserva, ročník 2012, Bio Bio Valley, Chile, novosvětský koncentrovaný a pořádně petrolejový Ryzlink, co vás nenechá vydechnout. DEGU

ale na pár pěkných degustací jsem se ven nakonec dokopala (a nelitovala jsem):

Weingut von Winning, Win Win Riesling, ročník 2015, nejlepší podbízivé víno na světě - hromada ovoce, pěkná struktura a srozumitelný nenudící projev, krásně to ve Falci namíchali. DEGU

Carl Loewen, Riesling Maximin Herrenberg 1896 (Grostes Gewachs), ročník 2015, "charakter z toho jen řve" byla moje tehdejší poznámka k vínu spolu s ódou na intenzivní aromatiku a sametovo-kvasnicový projev. Viz odkaz výše

Filip Mlýnek, Ryzlink vlašský, ročník 2015, trať Valtická, Mikulov, polosladký, sladší kousek, co má charakter a výraz ... a taky nějaké ty stopy slušivé botrytidy :) dlouho jsem zvažovala jestli dám na piedestal tenhle kousek nebo Vlašák z Liščího vrchu, ale plíšeň vyhrála :) DEGU

Bodegas Aroa, Gorena Seleccion Reserva, ročník 2008, velké překvapení ze zapomenutého bio baskického vinařství, intenzivní strukturovaný projev se stopou aronie, lesních bobulí a vysušujícího třísla, dohromady funky a šťavnaté. DEGU

nesmím zapomenout na výlet do Bari (paradoxně za menším teplem než v Brně): 

Vigna Pedale Reserva, Castel del Monte DOCG (Nero di Troia), ročník 2010, odrůda Nero di Troia se teší čím dál tím větší oblibě a tři pohárky od Gambero Rosso dobře odráží tuhle sametovou ovocně-džemovou frajeřinu z Apulie. DEGU 

a nakonec několik podzimních objevů:

Vinařství Syfany, Frankovka VOC, ročník 2013, Pražáci mě uklidnili, že Syfany je už v hlavním městě pěkně zavedené, takže se o žádný objev nejedná, ale Kubova lehká a světloučká Frankovka mě stejně dostala kořenitostí, šťavnatostí a samo-pitelností. DEGU

Judith Beck, St Lauren, Schafleiten, ročník 2013, nejvíc nejkrásnější Svatovavřinecké - živé, pevné a zábavné víno. Konečně Svatovavřinecké, co si zaslouží, aby se na něj pěly chvály a skládaly oslavné básně. DEGU

Cantina Tramin, Gerwürtztraminer, Selida, ročník 2015, víno s plátky fialek a růží, vemte Tramín, zavřete ho do babiččiny skříně, zakapejte voskem a nechte spočinout - a dostanete tenhle netypický ale charakterní kousek. Asi mají v Cantina Tramin nějaký super původní klon (nedivila bych se). DEGU

Cantina Bolzano, Lagrein Grieser, Collection Baron Carl Eyrl, ročník 2015, opět Itálie (resp. Alto-Adige) a opět jsem se nenudila, Lagrein je zábavné a na ovoce bohaté víno, které se rádo předvádí. Viz odkaz výše

Vinařství Klobása, Veltlínské zelené, ročník 2015, kořenité a mnohovrstevnaté víno s tóny čtyř pepřů, krásný rakouský klon. DEGU

A do nového roku přeji všem vínomilcům hromadu příležitostí okusit krásná vína, vychutnat si je v klidu s blízkými, užívat život plnými doušky a nebrat ho ani sebe zas tak vážně J