Molto bene Lagrein a krásný Tramín

Degustace, kde se ochutnávají vína dovezené z výletů jsou vůbec nejlepší. A když vám degustaci uspořádá Ital Sergio z Castellany, který se předtím vypravil na sever Itálie do Alto Adige, tak je to prostě bájo. Akorát, že ta Itálie vlastně moc italská není. A i když mě v případě vína a země jeho původu občas předsudky přepadají (vlastně si v nich docela rochním) tak tady mi bylo docela jedno jestli ty Lagreiny a Schiavy jsou spíše super schön nebo multo bene, protože byly prostě DOBRÝ. A kdy jindy bych je ochutnala, že jo. 

V některých oblastech „jablečného regionu“ (pěstuje se a vyváží se odtud nejvíc jablek v EU) žije i více než  70% německy mluvícího obyvatelstva, takže s Itálií to nemá fakt moc společného. Prosadili si vlastní zákony a do celoitalského rozpočtu posílají jen pár procent z vybraných daní. A i k vínu mají speciální přístup. Dost hroznů dozrává na pergolách a terasovitých vinicích, takže je možný jen ruční sběr a některé z vín níže tak stojí i kolem 30 Euro. A teď k těm drahoušům. 

Hodně se líbil úvodní Kerner z Abbazia di Novacella, ročník 2015. Jemně svěží víno s tóny červených i zelených jablek a vanilky, vyvážené, klidné, na konci pikantnost ala Ryzlink, pěkná mineralita a lehká hořčinka, super začátek. 85 b.

Překvapením byl Gerwürtztraminer 2015, Selida, z družstva s příhodným názvem Cantina Tramin. Jestli přímo ze stejnojmenné oblasti Tramín fakt pochází je otázka diskuze, každopádně místní jej prý moc nevyhledávají a většina jde na export do zahraničí, hlavně do Itálie :). Tenhle Tramín byl výrazně květinový s fialkami, růží, růžovým olej až do parfému, lehce voskové tóny, pořád ale nepůsobí vlezle. Naopak v chuti je umírněnější, harmonický, lehký cukřík, tóny medu, vosku a kapka růží. Charakterní fajn pitivo, tohle zpracování, resp. odlišný klon Tramínu mi dává smysl. 88 bodů.

Českému jazyku pak docela vyhovovala místní odrůda Schiava (příbuzná Trolínského), vinařství Ritterhof poloha Lago di Caldaro (chcete-li Kalterersee) ročník 2014. Z odrůdy se často vyrábí stolní vína k jídlu a zas tolik se s ní nepracuje, ale svým lehkým a nenásilným projevem se mi víno líbilo. V barvě světlé, projevem na pomezí červeného a rosé, vůně lehká, nasládlá ale lákavá. V chuti pobaví pěkná živá kyselinka, opět celkově lehčí střih, drobné bobulové ovoce, svěžest, fajn tělo, velice pitelné. 85 bodů.

A teď to nejlepší - Lagrein. Místní odrůda, se kterou se jinde moc nepárají. Lagrein šel poměrně pěkně poznat díky sametovosti, pěkné kyselině, spíše jemnějšímu tříslu a jahodám a lesním plodům přecházejících až do jahodových a malinových knedlíků (takových těch fakt dobrých, kde je nahoře hodně tvarohu a jsou zalité štědrou dávkou smetany) :). I když takový Lagrein Grieser, Collection Baron Carl Eyrl z Cantina Bolzano (Kellerei Bozen), ročník 2015 se mi zábavně měnil pod rukama (resp. pod nosem) opět se pochlubil pěknou pevnou kyselinou, lesními plody a bobulemi (maliny a ostružiny), nasládlými vanilkovými tóny a výraznou kořenitostí (do skořice a hřebíčku jako Frankovka). Nic přehnaně složitého, přesto zábavné a bohaté. Cca 90 bodů.

Lagrein Urban z ročníku 2014 opět z družstva Cantina Bolzano už ukázal nějaké ty třísloviny (fajn nasládlé), měl pěkný šťavnatý projev, aromaticky nepřekvapí opět lesní plody a smetanovost. Oproti předchozímu kousku byl pevnější a šťavnatější, ale jinak si byli podobní. I bodově bych zůstala na 90 b. A nakonec jedno cuveé, aneb smíchejme to všechno dohromady do Perlhofer 2014 Crescendus, vinařství Ritterhof, 60% Schiava, 40% Lagrein a Merlot. Projevem živočišnější, slanější, chvíli to vonělo až jako mořské plody (tak mi často voní korek), ale uklidnily mě staré známé „Lagreinové“ tóny jahod a nasládlé smetany překrývající se s živočichem. Pěkné hladké tříslo. Zajímavé, bohaté, ještě si asi i sedne. 89 b. U nás Lagrein a třeba vinařství Cantina Bolzano seženete u Vino DOC nebo Ritterhof mají tu. Konec hlášení. Doporučují čtyři archeologové z pěti.