Krásná Berta, Pink Floyd Chardonnay a trochu méně Krásná Hora

Poznáte vinarstvo Berta ze Strekova ? Že zatím ne? No tak to ho tedy musím vrchovatě odporúčat a napísat k němu pár slov (pokud budete číst dál, tak slibuju, že se už nebudu snažit hovoriť po slovensky). 

Tip na vinařství a něco k okoštování jsem dostala od jejich náležitě pyšného dovozce wineplanet.cz, a jelikož mým nadcházejícím předsevzetím je zkoušet víc slovenských vín, tak, reklamním jazykem řečeno, pro mě byla Berta jasná volba. Naši slovenští sousedé pořádně zabrali a některá nedávno zkoušená slovenská vína mají podle mě fakt vysokou úroveň (ale srovnávat s ČR je samozřejmě zavádějící, echm). O potenciálu Strekova se taky už nějaký ten pátek mluví, a i Bertovci rádi vyzdvihuje místní hlinito-písčité a sprašové půdy nebo příznivé klima.

Rodinné vinařství (všichni členové mají vinařské vzdělání) začalo vyrábět první víno cca před osmi lety. Nezahálejí a stále se snaží rozšiřovat výsadbu stejně jako možnosti výroby s cílem produkovat až 120 000 litrů ročně. Vína často nechávají zrát na kvasnicích a dávají jim dost času, jinak ale uplatňují spíše moderní postupy (studená macerace, odkalení, řízené kvašení, atd.). Vlajkovou lodí je Ryzlink vlašský, po ochutnání asi právem. Ze dvou zkoušených 2015–kových řad Single vineyard a Single row, více sedla první jmenovaná sušší řada, ale i hutná, nasládlá a kulatá Single row si najde svoje fanoušky. 

Single vineyard (vlastně ale nevím jaká) bylo krátce macerováno a 2 měsíce necháno na jemných kalech. Výsledek? Krásné, svěží, vyvážené víno. Přímočará příjemná vůně červených jablek a citrusů. V chuti osvěžující, vyvážená, delší strukturovaná dochuť s příjemnou stopou kvasnic, užší ale příjemný aromatický profil do jablíček, limetky. Podepřeno kvasnicemi, šťavnatostí a lehce minerálním koncem. Acidofilové nezažijou takovou nálož kyselin jako u nás doma, ale taky se jim tohle citlivě udělané „klidné“ a harmonické víno může líbit. Skromné v aromatice, silné ve struktuře, kulatosti a šťavnatosti. Spolu s krásnou etiketou představuje parádní dárek. 86 bodů.

A tahle pěknost dostala na frak od jejich Chardonnay Winemakers choice, opět ročník 2015, obec Gbelce, suché, 14% alkoholu. Na první pohled zaujme opět zvláštní etiketa, tentokráte inspirovaná Pink Floyd. Pěkná kořenito krémová vůně se žlutým ovocem, lehce praženost oříšků, podle vůně už nazrálejší hotovější Chardonnay. V chuti překvapí strukturovanost, plnost, krémovost a celkově docela vážný výraz vína...což teda Chardonnay sluší víc než rozjářané tropy. I když i tady šlo bez problémů v chuti najít nějaký ten žlutý meloun, mango, citrusy a lehkou medovou nasládlost. Vyšší alkohol a štiplavost na konci přebila fajn kyselina a (nevěřila bych, že to napíšu) až upražená oříšková mineralita. Na střední Evropu moc fajn věc, klidně by mohla atakovat hranici 90 bodů.

Pár dní na to jsem navnaděná otevřela od Krásné Hory jejich Pinot Blanc Chradonnay, ročník 2013, 12,5 % alkoholu. Pořád jsem si ho schovávala k té svíčkové, kterou jednou doma uvařím :), až jsem trochu prošvihla jeho vrchol, respektive současná fáze, ve které se víno nachází, mi úplně nesedla. V opulentní vůni trkne krémovost, vanilka, ananas, přezrálá hruška a výraznější alkohol až do rumových pralinek. V chuti poměrně brzy nastupuje intenzivní zralý projev a alkohol, opět vanilka, ananas, rumové pralinky, fajn pikantní kyselina. Konec trochu slabší a víno po velkém nástupu ztrácí dech a těžkne na jazyku. Možná špatná láhev, možná too late to apologize. Těžko říct. 

Ale stejně bych tu svíčkovou neměla vzdávat, já vím. Už jen kvůli všem těm krásným Chardonnay, co se v poslední době vyloupla.