Poslední
dobou mám štěstí na samá krásná vína. Nadmíru zdařile vyšla degustace archivních kousků v Moravské bance vín, a podle očekávání se líbilo i srovnání mladých
německých ryzlinků v Klubu Přátel dobrého vína v podání Martina Procházky, kterého můžete jinak znát
hlavně od Volaříků. Jediná výtka předtím než přejdu na chválení a slastné
pomlaskávání nad víny – neměla jsem dost času na vzorky a zalitovala jsem, že jsem si nemohla srovnat jednotlivé tematické flighty vín mezi sebou. Ale teď už jen chvála a ty mlasky...
Pořád jsem se nerozhodla, jestli mi ze třech prezentovaných vinařství sedl spíš Carl Loewen z Mosely (kvalitativně nejvyrovnanější vzorky) nebo Von Winning z Pfalze (krásná práce vinaře a otištěná myšlenka do vína). Každopádně jedno z nejznámějších vinařství Německa, Weingut Künstler z Rheingau mi vyšlo z porovnání nejhůře, jsem to ale rozmazlená slečinka. Objektivně byla vína od Künstlera krásná, čistá, jen působila „průmyslověji“ a neměla takovou živost a jiskru, jako vína Loewa a Winninga.
Vemte
si třeba hned první víno od Carla
Loewena, Riesling Quant, ročník 2015, směs z více poloh, čistý nerez.
Ještě je mladičké, syrové, zároveň hutné, vystupují kvasnice a šťavnatá výrazně
citrusová kyselina. V těle chuti se už otevírá ovocitější projev do
exotiky. Na konci se pomalu rýsuje jemný lipový med. Z těch tří ještě nejsyrovější
a nejrozbitější, ale nějak jsme si v našem rozpoložení sedli. 86
bodů.
Od
stejného vinařství byl krásný i Riesling z trati Laurentiuslay (Erstes Gewachs) se starými keři, ročník 2015. Tady už
se při kvašení a zrání zapojili i velké sudy, barva citrónová, projevem
neuvěřitleně živé, intenzivní. Zároveň zůstávají na patře výrazné kvasnice, ke
konci příjemná nasládlost a mineralita. Komplexní, harmonické, prostě dobré. 87
bodů. A vyšší řada, tj. Riesling Maximin Herrenberg 1896 (Grostes Gewachs), ročník 2015 rozhodně taky nezklamala a
vrátila mne ve vzpomínkách někam ke Knollovi do Wachau. Silné intenzivní víno
s výraznou ale vyváženou aromatikou s medem, sušenými bylinkami a květy,
opět kvasnice, sametovost, krásné citrusy, charakter z toho jen řve –
lehce ovíněná jsem si napsala, že ta velká bílá vína ze střední Evropy jsou ve
své velikosti dost často uniformní. Ať žijí problémy prvního světa! 88
bodů.
A na konec pro srovnání i jedna 2014. Snad i desetileté děcko by dokázalo poznat rozdíl mezi ročníky 2014 a 2015, ta loňská veselá ovocnost a šťavnatost je neuvěřitelná. Třeba právě Riesling od Von Winninga, Herrgottsacker z ročníku 2014 bylo diametrálně odlišné víno – převažují kvasnice a mineralita, dlouhá macerace, objevuje se příjemná slanost, maximálně kapka citrónu v pozadí. Čistý projev s výraznější kyselinou, trochu uzavřenější kousek. Bylo neuvěřitelně charakterní, ale nemůžete prostě jen tak z letní hravé komedie (aka loňský ročník) přeladit na drama a dumání, kdo je vrah (samozřejmě ročník 2014). 86 bodů.
U všech 3 vinařství mi ten večer neuvěřitelně zachutnala kombinace syrovějších a neuhlazených kvasnic s citrusovou šťavnatostí a ovocností ročníku 2015. Svůdná kombince pro moje chuťové buňky, pilo se to samo. Kdybyste něco podobného hledali v domácí produkci, tak bude nejlepší volbou asi Filip Mlýnek, který byl 3 roky u Künstlerů na praxi a jede hodně tenhle styl. Ale o tom zase příště J
Žádné komentáře:
Okomentovat