Vídeňské vinné debužírování

Poslední třetina zápasu se Švédskem, pěkně to lítá, Pastiňák, Migrén, nestačím koukat...a taky psát příspěvky o vínech ochutnaných ve Vídni, v nejmilejším městě, kde můžete MHD dojet na nemalé městské vinice (700 hektarů) a zasednout v rozkošných Heurige podávajících víno do půllitru. Úplný opak vznešeného Palais Coburg, kam se třeba příště vypravím na obhlídku po-Rakousku dobře vybavených sklepů (na stránkách uvádějí, že na Wine Walk s degu 5 vín se dá každý druhý čtvrtek v měsíci vypravit za 89 EUR Kč). Tentokráte jsme to ale vzali mladě svěže na kolech a objeli jen pár doporučovaných vinných barů.

První večer to byl malý vinný bar Vis-a-vis, přímo naproti Figlmullerovi, kde můžete lidem koukat do talířů, resp. do ohromných řízků talíře naprosto zastiňující. A začínáme jak jinak než Veltlínem a to pěkně zostra, resp ztěžka. Weingut Pfaffl Grüner Veltliner Hundsleiten, 2015, Reserve DAC, Weinviertel. Vůně limetková přecházející do nazrálosti a lipového medu, hodně pronikavá, jasně vyšle signál, že tady to nebude bez alkoholu. Silná překvapivě nazrálá chuť to jen potvrdí, minerální širší tělo, krásný medově broskvový konec podpořený kořenitou kyselinkou, nepůsobí těžce a nenudí, po chvíli se objevují až kouřové tóny a vás trkne, že ta Reserva asi kvasila a ležela v sudu :) Krásné víno. 

A nejde než nezkusit i štýrský Sauvignon Blanc, Weingut Polz, ročník 2015. Typická zralejší Sauvignonová vůně, broskve, lehce tropické ovoce a ananas, nechybí mu lehkost a svěžest. V chuti navazuje na vůni, pěkně stavěné středně široké tělo, tropy, broskve, strukturovaná kyselina s lehkou hořčinkou do mandlí, pronikavý konec. Ukazuje to nejlepší, co může Sauvignon v nerezu předvést. Tomuhle známému rodinnému vinařství se evidentně daří kromě Sauvignonů i Morillon (aka štýrské Chardonnay), Jancis ho pár let nazpět třeba s úspěchem zařadila i do slepé degustace Chardonnay vs Veltin-Rakousko vs zbytek světa.  

Nejen kvůli vínu je vyhlášený i Zum Schwarzen Kameel, původně podnik dovážející hlavně koření a exotické dobroty. My zkusili Frankovku od Weingut Gager, ročník 2013, Mittelburgenland. Pěkně kořenitá, působí hodně uvařeným a teplejším dojmem, příjemná vanilka a náznak sudu, konec selský až do koňského sedla. Hodně rozpačitý byl mladý Riesling Steinriegel od Pragera, ročník 2015, Wachau. Uzavřený, první dojem je taková lepší sudovka, s časem se ukáže docela fajn struktura, hodně výrazné kyseliny, dlouhý disharmonický konec. No nevím, bylo to mladé a teda neukázalo to moc sympatií. S velkým otazníkem. 

Nic nezkazíte ani návštěvou řetězce Wein and Co, za mne celkově lepší než výše ve velbloudovi. Na rozjezd světloučký Roter Veltliner Wiener Symphoniker od Weingut Setzer z Weinviertelu, ročník 2015. Vytvořený pro vídeňský symfonický orchestr a pokřtěný dirigentem, sám ale hraje spíš pianko. Neutrální, díky vyšší kyselince docela hravé víno, decentní květinovo-ovocná nasládlost, to vše podpořené mandlovými tóny. Lehce disharmonické a rozhozené, ale s tím jsem měla obecně problém u 2015-tek ve Vídni.  Stejně tak i Grüner Veltliner, Salomon Undhof Wieden und Berg, ročník 2015, Kremstal. Ve vůni trochu zaprděné, neutrální, chuť podstatně lepší, pevná, svěží, s pěknou citrusovou kyselinkou a v dochuti s pikantními meruňkami. 

No, úplně tu rakouskou oblibu vypít ta vína co nejrychleji a nejmladší nechápu, ale celkově mají hranice včetně těch věkových posunuté dolů (např. konzumace vína od 16-ti let), tak to třeba nějak souvisí :)

A nešlo než neochutnat i nějakou tu biodynamiku, Buteo od mladého Michaela Gindla, ročník 2014 (hurá? :)), hospodaří na 10 hektarech ve Weinviertelu v režimu Demeter. Jednalo se o 100% Grüner Veltliner, barva cibulové slupky, vysoká viskozita, plavalo v tom dost různých věcí, které bych i při nejlepší vůli nazvala prostě bordelem. Vůně trochu ostřejší do hruškové pálenky a koření, následně se umírňuje a zůstává příjemná kombinace skořice a hruškového kompotu. V chuti je to pěkně a výrazně namíchané, nechybí tomu kořenitost, mineralita, projevem opět prostupují hrušky a oxi strouhaná jablka, které do toho všeho pěkně zapadají. Hodně výrazné víno, chvílemi trochu ztrácelo dech, ale celkově udělalo dojem. Prostě Veltlín se těm našim sousedním "Němcům v teplákách", resp. podle příjmení spíš "Čechům v Dirndlu"  daří dělat ve všech podobách....jen kdyby ještě nebylo vyslovení, "Grüner Veltliner"při objednávce takový jazykolam. 

Schválně, zkuste říct "Grüner Veltliner" rychle třikrát  po sobě...a pokud to zvládnete, tak pak vyražte obrážet některé z nejprofláklejších vinných barů ve Vídni. A pokud ne, tak jděte tuplem aspoň potrénovat. Adresy níže. 

Vis a Vis , Wollzeile 5 naproti Figlmullerovi 

Zum Schwarzen Kameel, Bognergasse 5

  

Meinls Wein bar, Graben 19 

Enrico Panigl, Schönlaterngasse 11 

Wein and Co, Stephansdom Platz nebo Nachstmarkt 

Pub Klemo, Margaretenstrasse 61 

Tinto Rosso, Dr Karl Luegerplatz 4

Unger und Klein, Gölsdorfgasse 2