Tak mi před pár dny po pečlivém výběru přistály od WinePlanet.cz na stole dvě láhve z organického, resp. pro některé řady a polohy biodynamického Vinedas Emiliana z Chille. Jméno je už pár let známé především pro svá ikonická a výborně hodnocená červená z řad Gé a Coyam (mimochodem to byla první certifikovaná latinskoamerická biodynamika, to se psal rok 2003). To bych ale nebyla já, kdybych to nevzala za opačný konec a nepustila se do nižších řad a bílých vín.
Mno, ale nakonec houby zle. V Emilianě umí, i když to chvílemi vypadalo, že kromě statusu biodymanického vinařství se snaží i o likérku :)
Jako první jsem si na paškál vzala Riesling, Reserva, ročník 2012, Bio Bio Valley. Barva tmavě zlatavá, krásné odlesky. Vůně intenzivní, nazrálá, výrazný petrolejovo - květinový profil, med, zakomponovaný sud, vůni nese nahoru vyšší alkohol (13% na láhvi, nám se zdálo víc). V chuti brzy nastupuje nazrálý ale příjemný petrolej, dobře si to sedne se sudem, pěkně se navzájem umravňují. V těle, citrusy, grep a žluté jablíčko, Kyselina znatelná, fajn zakomponovaná, drží víno a spoluvytváří středně dlouhý šťavnatý konec.
Počítejte s vyšší intenzitou, na druhou stranu tohle bude fajn k asijské a jinak kořeněné kuchyni. Ustojí to všechno, já dostala během popíjení chuť na sojovku (a ne, nejsem těhotná). Moc pěkný příklad, jak neevropsky přistoupit k Rýňáku. Pitelný, šťavnatý, nabízí překvapivou komplexitu, trochu okatě petrolejový, ale má charakter. Cena 190 Kč, 88 bodů.
Trochu jsme bojovali s Viognerem Gran Reserva, ročník 2013, Casablanca Valley. Oproti předchozímu vzorku světlejší barva, hodně viskózní, stříbrné odlesky. Koncentrovaná strhující vůně mandarinek, meruňkového jogurtu, smetanových bonbónů a bílých květů. Chuť ale může být pro některé kámen úrazu, byť krásně krémová s povedenou páteřní kyselinou a ovocitostí, tak fajn projev je zastíněn vysokým alkoholem (14,5%). Víno nás ochutnalo víc, a buď se trefilo do vkusu nebo bylo smeteno ze stolu (obrazně řečeno). Nedivím se, že mu Jamie Goode dal 93 bodů, já bych zůstala na "střízlivých" 85 bodech, cena za láhev přijatelných 270 Kč.
Škoda toho alkoholu, projevem je víno výjimečné a stojí za ochutnání. Nejkrásnější aroma se podle některých názorů u Viogneru rozvíjí právě když jsou hrozny zralé až přezrálé...pokud ale suchý a zralý Viogner znamená v Chile skoro 15% alkoholu, tak má můj evropský jazyk dilema.
Ale abych nebyla jak kakabus - byť komplikovanější, tak současný ročník by pro bílá nemusel být podle prvních odhadů Decanteru vůbec špatný, třeba Casablanca Valley nabídne letos svěží vína s nižším alkoholem. Takže se nejspíš ještě setkáme, chilský Viognere!
Žádné komentáře:
Okomentovat