První domácí degustačka

Předem bych chtěla říct, že se hluboce omlouvám všem, kterým jsem někdy nepřišla na degustaci, protože mi to zrovna nevyšlo. Je to fakt pěkně blbej pocit, nebýt si stoprocentně jistý, kolik lidí vám přijde a kolik na tom budete tratit. Ale nakonec to i přes menší účast byla parádní akce, plno se toho snědlo, vypilo a na konci jsme si i znovu poslali všechny vzorky a naslepo je přiřazovali k jednotlivým vínům. A musím říct, že jsou mezi kamarády šikovní degustátoři, holt už mají něco napito :) 

A co se líbilo nejvíce? Jasným favoritem jsou barikové kousky od Františka Mádla z Velkých Bílovic, obecně se více líbila bílá vína než trochu komplikovanější, nazrálejší a méně ovocná červená. Snažila jsem se mít i nějakou filosofickou linku degu - tj. chutnaly se 4 odrůdy, dvě středoevropské (Veltlín a Frankovka) a dvě francouzské, dnes už celosvětově rozšířené odrůdy (Sauvignon, Rulandské modré) a dívali jsme se, jak s nimi domácí vinařství dokáží čarovat. A teď už k tomu, co jsem vybrala (tak abychom se vešli s vlezným do 200 Kč na hlavu):

Znovín Classic Sekt Brut, Veltlínské zelené, 2012, cca 14 g zbytk. cukru -  užší, přímé, hodně kvasnicové, nazrálé, má příjemné tóny zeleného jablka, šťavnaté, pěkně pitelné, i když na degustaci sklidilo asi nejmenší úspěch. 

Vinice Hnanice, Veltlínské zelené, 2014, VOC, Vrbovec, trať Šác, ev.č. 32/14, suché - vůně neutrální, chuť ze začátku taky, následně pěkně pepřové a mandlové, už příjemně nazrálé, dlouho ale asi nevydrží. Ze Šáce obecně vznikají moc fajn Veltíny. 

Volařík, Veltlínské zelené, 2014, řada Terroir, Perná, trať Věstoňsko, polosuché - expresivní hodně intenzivní víno kombinující tropické ovoce s dlouhou pepřovou dochutí, příjemně nasládlé, hodně se tenhle nabušenec a "lev salónů" líbil.

Vinařství Trpělka & Oulehla, Sauvignon, 2013, Dolní Kounice, trať Karlov, suché - krásný Sauvignon, který se podle některých nemusí bát mezinárodního srovnání, expresivní, šťavnatý, zralejší černý rybíz a bílá broskev, dokonce jsme mu odpustili i hodně vysokou kyselinku (9g), měla jsem naposledy tak před rokem a půl a od té doby se krásně posunul a ztratil i dost zelenějších tónů, pro milovníky Sauvignonů jasná volba.  

Mádlovi, Sauvignon Barrique, 2009/ 2010, Velké Bílovice, trať Pod Belegrady, suché - cuveé přísnějšího (2010) a přezrálejšího (2009) ročníku, jasný vítěz z bílých, pila jsem naposledy před rokem a půl a je to stále krásné, drží kondici a má neuvěřitelně dlouhý šťavnatý závěr kombinující meruňkovo - broskvový projev s vanilkou ze sudu.  

Vinařství Trpělka & Oulehla, Frankovka, 2012, Dolní Kounice, trať Na nivách, suché - pěkná základní Frankovka, trochu přísnější s hodně kořenitým koncem až do chilli  a červené papriky, pamatuji si ji lepší, ale pořád byla fajn. 

Mádlovi, Frankovka Barrique, 2009, Velké Bílovice, trať Přední hora, suché - favorit z červených, nádherné silné a výrazné víno, lehce nazrálé, příjemně ovocné do zralých třešní a švestek, ještě ho drží kyselinka a třísloviny, ke konci kakaové a kořenité chilli tóny s lehkou stopou sudu a vanilky, prostě mňamka.  

Kraus, Rulandské modré - Roučí, 2013, Mělnická podoblast, České zemské víno, suché - trochu krok zpět po nabušené Frankovce, spíš už lehce za vrcholem, lehčí, fajn jahodové, zvláštní trochu nesympatická dochuť, zrovna u téhle Rulandy bych si myslela, že vydrží déle, ale možná špatná láhev. 

Vinařství Trpělka & Oulehla, Rulandské modré, 2011, Dolní Kounice, trať Šibeniční hora, suché - trochu zklamání, byť jsme ho nechávali provětrat, tak se nechtělo otevřít a splnilo kategorii "nasrané víno", hodně intenzivní, převládají zemité a připečené tóny přecházející až do lesního podrostu a hub, to bylo dost cítit i v trochu "kanálovější" vůni, nu nevím.  

Znovín Znojmo, Rulandské modré, 2003, Strachotice, trať U kamenů, suché, láhev 0,75 l - největší napětí večera, bude dobré, bude špatné? Otevřela jsem láhev cca tři hodiny před degu, nedekantovala jsem z obavy, že víno dostane šok. A jak to dopadlo? 

Trochu rozpačitě, rozhodně víno nebylo vadné nebo za zenitem, spíš naopak, přišlo mi uzavřené, minimum ovocných tónů, naopak hodně kožených a až do nepříjemné gumy, opět zemina a lesní podrost. Druhý den (když už byli všichni samozřejmě pryč) jsem ještě zkusila a víno už bylo mnohem přátelštější, příjemné lesní ovoce a kořenitost. Asi jsem měla dekantovat, no. Ještě si od Znovínu objednám jednu láhev a bude repete, fakt je to dost divný víno, nedávno sklidilo podle mě asi i zaslouženou pochvalu na ovine.cz. 

A zůstaňte u svých přijímačů, protože jsem se tento týden vrátila z Londýna a brzy bude následovat rozhovor s nejvíc nejlepší Lenkou Sedláčkovou MW, která se nechala přemluvit na hodinové povídání u kávy.