Co dobrého v roce 2015 u Šamšulů

Poslední dobou mám více zážitků než bych dokázala přenést na obrazovku, což je vlastně strašně fajn, ale leckdo by pak mohl zpochybnit aktuálnost příspěvků. Třeba jako fajn degustaci Vinařství Šamšula z Čejkovic, která se konala před pár týdny v Moravské Vinotéce. Už se to přehouplo a na degustaci převládly mladé, syrové, trochu rozhárané, ale přeci jenom fajn pitelné dva-patnáct-ky, které představil zábavný Jakub Šamšula. Jedná se o malé vinařství (cca 2 ha, 25 000 láhví, tratě zejména na jílovité spraši) snažící se o vzrůstající kvalitu a inovace. V budoucnu chtějí jít se všemi víny do sudu, stále snižují množství síry, často vína nechávají na jemných kalech a z rozhovorů nebylo těžké pochopit, že vzorem mladému vinaři není nic menšího než Burgundsko. A jak teda chutnají čejkovická vína po burgundsku? 

Vína mají vcelku charakter, občas jsme si sedli, občas ne a to hlavně kvůli vyššímu zbytkovému cukru a uzavřenosti mlaďochů, ale za víny byla znát fajn myšlenka a vize. Třeba Sekt Šamšula v kombinaci Chardonnay a Rulandské modré (50:50), ročník 2014, 9 g cukru, 9 g kyselin, byl zajímavý, na mě už hodně nazrálý a s výraznou hořčinkou, někomu se to ale může líbit. Já jsem pořád pátrala po té kyselině v dochuti, a nic. Povedený byl Sauvignon, ročník 2015, 6,2 g cukru na 7,1 g kyselin, postupně sklizen ve 3 fázích podle zralosti, hodně pitné, drží se s aromatikou při zemi (nebo se ještě neotevřelo), jemný zralejší rybíz a bílá broskev, lehce zelené tóny v pozadí, šťavnatá kyselina, běžně Sauvignonu moc nevypiju, ale tady bych myslím láhev zvládla. 

Nejlepším zážitkem pro mě byl jednoznačně Ryzlink rýnský, opět 2015, 12,5 g cukru, 7,2 g kyselin. Nechávají na jemných kalech, kvasnice byly znát i v projevu, ještě si podle mě úplně nesedly a trochu se  hádají s cukrem. Rýňák má jinak typicky pikantní projev se zeleným jablkem, citrusy, možná méně zralou broskví a šťavnatostí v dochuti, a to vše doplňují syrovější kvasnicové tóny. Fakt by mě zajímalo, co z toho bude za rok dva. Fajné bylo i Rulandské šedé, 2015, 3 g cukru na 5,1 g kyselin, 60% bylo na bariku, zbytek nerez, malolaktika, zatím hodně vanilkové, plné, krémové, ovocný projev se dost schovává, ale tady u toho vína se nevyplatí pospíchat (a přesně z toho důvodu většinou vinaři vyprodají Rulandské šedé jako první :)). 

Čemu slušel cukr, byla vzorně udělaná Pálava, 2015, 24 g cukru, 6,4 g kyselin, kupáž kabinetu a výběru z hroznů, zrovna tady nebyl charakter tolik potřeba, ale bylo to pěkně čistě udělané s hezkou kyselinkou, kořenité až do Tramínu, babičkovské dárkové víno. 

A z červených teda v téhle čerstvé fázi už nadchnul mladý Cabernet Sauvignon, 2015, 4,5 g kyselinu, 13% alkoholu, 3 měsíce macerace na slupkách, chvíli na sudu. Líbivý vanilkovo-ovocný projev, v chuti ještě jemné, ale už se tam vynořují jemně kořenité třísloviny a struktura. Takhle se rodí moje budoucí oblíbené víno :)

Prostě takhle ať to vinaři u nás klidně vyrábí a hrají si s tím (a třeba ještě časem můžou ubrat i na cukru, aby ta vína působila seriózněji). Tady v těch mladých vínech byla cítit radost vinaře ze zdravé suroviny a možnosti s ní pěkně pracovat. Třeba nějaká menší "katarze" a osvěžení bude po těžkém ročníku 2014 patrné i u ostatních vinařů. 

Ještě to ale bude vyžadovat pár investigativních koštů... :)