Těšila jsem se na počáteční přírodní a kalné Prosecco, Valdobbiadene z produkce Col del Lupo, ale to trochu nepříjemně překvapilo výraznou chutí hořké citrusové kůry. Chuť spravila intenzivnější bílá Falanghina (původní stará italská odrůda), ročník 2014 od vinařství Rami di Majo z Molise s pěknou svěží vůní, hezky postavenou ale užší chutí květin a mandlí. Jen ten konec bych zase překřtila na typicky italský - chybí mu šťáva a působí vysušeně. Bílým vítězem se stalo Roero Arneis z vinařství Bel Colle z Piemontu, pojmenované podle autochtonní odrůdy Arneis. Pěkná šmrncovní, minerální a svěží vůně, v chuti taky krásně postavené, docela přímočaré, opět minerály a příjemná kořenitost na závěr, konec který potěší nejeden středoevropský jazýček. Připomnělo mi dochutí i některé naše znojemské Rýňáky nebo Veltlíny, což se mi u zahraničních vín fakt moc nestává.
¨¨
Z červených se moc líbilo Gualandresco (Sangiovesse) z toskánského Guido Gualandi, ročník 2009. Selsky a tradičně vyrobené víno s jemnou slaností, uzeností a stopou bretky, středně plné a hezky uhlazené. Výrazný ale sympatický sud a kůže ke konci. Ovocno - slaninově vrstevnaté. Tomu se těžko odolává.
A na konec okouzlilo i Primitivo di Manduria od výrobce San Marzano z Puglie, stoprocentní Primitivo, ročník 2013, 60 a více let staré keře. Vyšší alkohol a sladký dojem u tohoto kousku ničemu nevadí, vše se už hezky zakomponovává spolu s vyzrálými peckovinami a lesními plody, višněmi v čokoládě, kakaem a lehounkým sudem. Pěkně "uvařeno" a namícháno dohromady. Co se týče doporučené gastronomie od rozeného Itala: prý nemusí být :)
Hlavně na posledním kousku bylo už sluníčko a žár hodně znát, což mi připomnělo relativně nedávnou aféru s úmrtím nekvalifikovaných pracovníků při sklizni vína v Itálii. Independent se panující praktiky dokonce nebál označit za otročinu. Každý správný milovník vína hledí na to mít co nejvíce informací o původu a výrobě vína, přesto mne překvapuje, že se společenskou odpovědností ve vinicích myslí hlavně nepoužívání pesticidů a ne třeba sdírání lidí z kůže. Tolik ruchu se udělá kolem dopadu vína na zdraví nebo ohledně klamání spotřebitele, ale o podmínkách nelegální a občas i nelidské práce na vinicích prostě není tak fancy mluvit. Například v Americe by už teď bez drsné a špatně placené práce ilegálních imigrantů těžko vyrobili normálně naceněné víno.
Nezhořkne vám po těchto zprávách víno v puse víc než třeba když zjistíte, že vinař použil umělé kvasinky?
Mně třeba to H&M tričko vyrobené v Bangladéši teď docela svědí...
Žádné komentáře:
Okomentovat