Moje salonní premiéra: Salon vín 2016 a pár tipů

Přeci nemůžete být pořádným vínomilcem, abyste aspoň jednou nezavítali do Salonu vín do Valtic, neprošli se sklepy a nepřechutnali některé ze 100 pečlivě vybraných vín. Ať už si pak na vína vytvoříte jakýkoliv obrázek, je to určitě výborná a v únoru hlavně liduprázdná zkušenost. Obecně je čas těsně po otevření nového Salonu nejlepší, pokud nevyhledáváte teplo cizích lidských těl a vína jsou navíc ještě v odpovídající kondici, tedy nemělo by vás nic nepříjemně překvapit. I když...níže menší bilance a pár kladů a záporů, které jsem našla. 


Plusové bludišťáky si Salon zaslouží za: 

- odrůdovou pestrost - dobře zastoupeny všechny odrůdy, hodně potěšily co do počtu zejména Rulandské bílé a Ryzlinky

- zohlednění ročníku 2014 - myslím že vybrat do Salonu 22 "dvačtrnáctek" je fajn kompromis, bylo by podle mě pokrytecký ročník úplně ignorovat a je fajn ukázat, že i tady se dalo najít leccos pitelného

- rozumné množství cukříku - většinu vín jde zatřídit jako suchou a polosuchou, pilo se to dobře 

- aromatické profily a profily mohutnosti vína - dobré nejen pro laiky, ale i pro někoho, komu se už nechce přemýšlet nad tím, co tam zrovna cítí (ehm, zvlášť u tak 80. vína  v řadě)

- sud a kvasnice - tady už je to na hranici, záleží na vkusu, ale přišlo mi hlavně u bílých překvapivě velké zastoupení vín zrajících na sudu nebo kvasnicích

Naopak trochu nebo i víc jsem se pozastavovala nad: 

- červenými víny - možná je to tím sklepním prostředím, ale třeba se Svatovavřineckýma (SV jsem ten den překřtila na protivnou odrůdu) nebo Zweigeltrebe jsem si fakt nepadla do oka a velkého červeného favorita mám jen v Rulandě od Spielbergu

- ceny některých vín, zejména šampiónů - šest stovek za láhev je pro mě za tohle moc, kvalitou úplně neohromí

- kontrola vín po otevření - není to žádná sranda kontrolovat každé otevřené víno, ale narazila jsem tam tak na 3 - 4 vadné láhve, pár dalších bylo dost zvláštních a taky trochu pochybných, ale jsou to sklepní prostory a ty mi matou senzoriku 

Celkově mě hodně vín minulo, ale favority jsem si tam našla. Kdyby někdo chtěl tipy, tak níže prosím pěkně i s čísly:


evidenční č 1) Ryzlink vlašský, Vinselekt Michlovský, ročník 2013, Hovorany, trať Zadní díly, suché: harmonický ale zároveň bohatý a pevný Vlašák 

evidenční č 5) Veltlínské zelené, Trpělka a Oulehla, ročník 2014, Dolní Kounice, trať Šibeniční hora, suché: výrazně minerální, drsnější ale pěkné, hodí se k němu popis "pružné"

evidenční č 8) Veltlínské zelené, Volařík, ročník 2014, Perná, trať Věstoňsko, polosuché: krásně a výrazně pepřové, doplněné znatelným cukříkem, expresivní

evidenční č 10) Neuburské, Vinařství Lahofer, ročník 2013, Vrbovec, trať Lampelberg, polosuché: líbivé, hezky kořenité, proč ne 

evidenční č. 13) Rulandské bílé, Zámecké vinařství Bzenec, ročník 2013, Vracov, trať Klínky, suché: mega vrstevnaté víno s ohromným potenciálem, bodejť by ne, když je z Klínek 

evidenční č. 28) Rulandské šedé, Milan Vašíček, ročník 2014, Josefov, trať Židlíky u Nechor, suché: užší, ale krásně pevné a sebevědomé    

evidenční č. 30) Ryzlink rýnský, Zámecké vinařství Bzenec, ročník 2011, Lipov, trať Nová hora, suché: moc krásně zrající Rýňák, výborně se pije 

evidenční č. 33) Ryzlink rýnský, Znovín Znojmo, ročník 2013, Podmolí, trať Šobes, suché: ještě uzavřenější, ale už slibný a krásně strukturovaný kousek z vyhlášeného Šobesu 

evidenční č. 36) Ryzlink rýnský, Jiří Kopeček, ročník 2013, Jevišovka, trať Stará hora, polosuché: šťavnaté s krásnou délkou 


evidenční č. 39) Hibernal, Štěpán Maňák, ročník 2014, Žádovice, trať Fěruňk, polosuché: Štěpán Maňák je šikula, hodně jeho vín se mi líbilo, tohle je intenzivní, široké víno 

evidenční č. 41) Cuveé Pálava a Ryzlink rýnský, Jiří Kopeček, ročník 2013, polosuché: příjemně kořenité s fajnou hořčinkou 

evidenční č. 43) Sauvignon, Trpělka a Oulehla, ročník 2014, Dolní Kounice, trať Karlov, suché: ostřejší a šťavnaté, moc hezké 

evidenční č. 46) Pálava, Vinařství Líbal, ročník 2014, Horní Dunajovice, trať Frédy, polosuché:  hezky vyvážená a nenudící Pálava

evidenční č. 52) Pálava, Gotberg, ročník 2013, Popice, trať Panenský kopec, polosladké: sladší Pálavu hezky drží kyselinka 

evidenční č. 53) Tramín červený, Bunža Bzenec, ročník 2014, Bzenec, trať Horní hory, polosladké: Tramínům botrytida sluší a tomuhle jakbysmet

evidenční č. 59) Tramín červený, Znovín Znojmo, ročník 2009, Strachotice, trať Dívčí vrch, polosladké: důstojný krásně nazrálý a bohatý Tramín

evidenční č. 61) Rosé Nad Zahrady, Jan Stávek, ročník 2014, Velké Pavlovice, trať Nadzahrady, polosladké: plné ale zároveň hezky osvěžující rosé, botrytida přidává na zajímavosti, lepší než minule, zraje do krásy 

evidenční č. 70) Frankovka, Habánské sklepy, ročník 2011, Ořechov, trať Čtvrtky, suché: harmonické příjemné víno, krásně pitelné 

evidenční č. 78) Cabernet Sauvignon - Merlot, Chateau Valtice, ročník 2012, Dolní Dunajovice, trať Ořechová hora, suché: působí lehce nasládle, ale má charakter a čím se pochlubit 

evidenční č. 83) Merlot, Chateau Valtice, ročník 2012, Brod nad Dyjí, trať Brodské stráně, suché: šampion Salonu, hodně syrový, dřevitý, není to typicky moravské červené, ale zaujme, stejně jako cena 600 Kč :)  

evidenční č. 88) Rulandské modré, Spielberg, ročník 2013, Archlebov, trať Dubová, suché: nádherné, elegantní červené, nevtíravé, po některých těch protivných svatovavřineckých je tohle hotový balzám na pusu! 

 Na fotce se můžete přesvědčit, jak vypadá elegantní a lehce nafialovělá dámská ručka, co bezmála 7 hodin šmatala po víně.

Tak a následující den po Salonu vín jsem na radu pana Skleničky vyrazila do Křepic na výstavu autentických vín, ale to už je zase úplně ale úplně jiný chuťový příběh. Tak příště! :)