středa 3. února 2016

Krutopřísný test nealkoholických vín

Tímto oficiálně končí mé nealkoholické období. Nevydržela jsem celý měsíc, 26 dní ale taky dobrý (takový únor s přivřenejma očima), ale pochválím se za statečnost. Na scestí mne nakonec přivedlo červené středně plné Montepullciano, u kterého jsem měla neodbytný pocit, že se bude hodit ke grilované chobotnici na červené čočce. A opravdu si ti dva porozuměli. A kdybyste chtěli vědět, tak předsevzetí takto lámou v Retro Consistorium, relativně nové brněnské restauraci, s pěkným designem, chutnou kuchyní a stěnami pokrytými chlastem. 

Nalomená jsem už ale byla i před tím a to kvůli obsahu tohoto příspěvku – nealkoholickému, resp. dealkoholizovanému vínu. Proces výroby není nikterak složitý, stručně je popsaný třeba tu nebo tady, v zásadě jde o dealkoholizaci již hotového vína. Buď se snažíte změnami teplot oddělit alkohol od zbytku tekutiny a následně ho zahříváte, až se vypaří nebo se používají ultratenké filtry zadržující alkohol a opět spoléhající na trochu jiné chemické vlastnosti alkoholu. Určitá tolerance alkoholu tam stejně jako u piva je, tj. něco tam zbýt může a v případě exportu nealkoholických vín do arabského světa, to může pro výrobce znamenat trochu průšvih. Pro příklad nemusíme chodit daleko, u Michlovských zainvestovali nemalé peníze, aby rozjeli na Evropu slušnou výrobu, ale právě kvůli přítomnosti alkoholu se prý prvotně úplně nepohodli s arabskými konzumenty (citovaný zdroj: kuloáry). 

Všichni výrobci na svých stránkách deklarují, že postupují co možná nejšetrněji, aby zachovali aromatické látky a charakter původního vína. No, ze 4 vzorků, které jsem chutnala, bych snad jen u jednoho hádala, že to bylo původně víno a nejen hroznový cukr. A to hned u prvního a zároveň nejlepšího počinu, perlivé Rewine rosé právě od Michlovského. Barva mírně naoranžovělá, hazí růžové odlesky, lehce zastřená, jemné chaotické limonádové perlení, ve vůni hodně sladká ale docela příjemná jahodová vůně s drsnějším kovovým koncem, není nezajímavé, při troše fantazie/ naslepo bych neměla moc podezření. Chuť už ale trochu zklame, kombinace sladkokyselých tónů bez těla, na závěr tam jsou kyselinky, kompotové jahody, méně zralé třešně a lehce šťávnatosti. Rozčiluje mne, jak to má všechny atributy vína, ruce, nohy, ale chybí tomu trup. Tělo bez duše. Jako jediný vzorek bych ale klidně ještě někdy v létě zkusila a pila. Kromě nealka mají i variantu se snížený obsahem alkoholu. 

Následovalo další šumivé, tentokrát Francie a výrobce Bonne Nouvelle, sekt Blanc, vůně sladká, umělá a úzká, jasně dominuje hroznový cukr a sladké bonbony, možná i stévie, kterou výrobce (zdráhám se použít výraz "vinařství" ) používá. Nevěřila bych, že to napíšu, ale chuť je FAKT STRAŠNÁ, na začátek pachuť ala kyslé zelí a zkažený jogurt až do vady, následně se opět projeví hroznový cukr, suchý prázdný konec. Neharmonický běs. Jestli chcete někdy mučit vínomilce, dejte mu tohle. Moje tělo bylo natolik v šoku, že jsem následující týden dostala snad největší rýmu za celý život, která spolehlivě vyřadila z provozu veškerou senzoriku. Důkaz že i nealko může být zdraví škodlivé. 

V brněnském pohostinství jsem měla i nealkoholickou Bohemku a ta byla proti tomu zlatá, nemám k ní poznámky, na jednu skleničku to nebylo zlé, mělo to jasné atributy sektu, jak vůni, tak i v chuti, taky lehce pachuť, ale dalo se. Trochu zamrzí, že se skoro nikdy neuvádí odrůdy, ale raději si nedělám iluze o kvalitě a původu vstupního vína. 

A poslední výjimečně "odrůdový" vzorek bych zařadila na čestné druhé víno, výrobce opět Bonne Nouvelle, odrůda Chardonnay (kterou obsahuje z minimálně 89%). Vůně svěží, čistá, lehce štiplavá, opět hroznový cukr a kyselost, podle vůně by to mohlo být i horší alko. V chuti jemné, plošší, sladší, taková neagresivní limonáda, lehce kyselinka do citrusů, krátké, relativně šťavnaté, zázrak se ale opět nekoná. Dala jsem naslepo zkusit i spolubydlícím, věrným to přátelům alkoholu, a nejmírnější výraz, který pro víno našli, byl "kočičí chcanky". 

No úplně na jedno brdo ta vína nejsou, některá jsou více, jiná méně pitelná :) ale zainvestovaných 700 Kč za tohle zjištění fakt nestálo. Až budu mít zase tendence zkoušet něco nového, třeba takové kombuchové víno, tak mě prosím hned profackujte. 

Žádné komentáře:

Okomentovat