Co ne/vinný rok 2015 dal a vzal?

Nechci předbíhat, ale zatím to vypadá, že tyhle svátky budou výjimečně klidné a bez zbytečných emocí, což lze u nás v rodině, kde se každý člen rodí s hlasovými dispozicemi operního pěvce a nevyčerpatelnou ochotou rýpat do všeho, co se kolem mihne, pokládat za takový malý zázrak. 

Letošní rok byl ale zvlášť pro mě plný změn, nejdříve jsem se definitivně odhodlala sdílet se světem své vinné postřehy, do teď jsem spáchala přes  50 příspěvků, což při své věčné 

netrpělivosti a přelétavosti už něco znamená (takže zázrak č. 2). Nejedná se ale o lehký a snadný koníček, zvlášť pro člověka, co trpí tak strašlivými kocovinami jako já. Kozel zahradníkem, nebo spíš řezníkem :). Přestěhovala jsem se z dynamické a zážitky oplývající Prahy na Moravu, změnila práci a z výzkumníka trhu se stala snad opět trochu větší datařkou 4 měsíce hrdě programující ve Visual Basicu (ale chystající se na Python). 

A co mi ten první intenzivní vinný rok dal a co jsem se naučila?

1) pokud ochutnáte více dobrého a výjimečného vína, tak není cesty zpět - 95% stáčeného už je pro mě nepoživatelné a na většině rodinných oslav trpím 

2) strašně rychle se mi změnily chutě směrem k výraznějším kyselinám, mineralitě/ slanosti a stal se ze mě tak trochu extremista 

3) i ve víně je to strašně moc o módě a módních odrůdách, případně různých bublinách (teď nemyslím šumivky, jako spíš astronomické ceny některých vín), i tady stejně jako všude existuje pokrytectví ale i neuvěřitelně zábavná pestrost 

4) čím přirozenější, tím lepší, a to platí jak u vinných poznámek, výroby a pěstování, tak celkového projevu vína (jasně, právě jsem objevila Ameriku :) 

5) jakmile jednou poodhalíte vliv počasí na víno a ročník, už nikdy nebudete klidně spát a dívat se na počasí, jako dříve - stal se ze mě zamračený teoretický zemědělec 

6) upřímně mi asi začalo být jedno, zda a jak někteří lidé víno bodují, důležité je, aby z jejich poznámek bylo jasně poznat, jak moc víno oceňují a o jak velký nad/průměr/ úžasnost se jedná. Brzy v lednu spáchám příspěvek s pro mě nejlepšími víny za 2015.  

A co mi ještě pořád tak úplně nejde, ale pracuji na tom:

1) nemít předsudky a napít se každého vína s otevřeným srdcem, teda ústy, protože předčasná ne/očekávání jsou špatná, mkay? 

s tím souvisí bod číslo 2) tedy vážit si každé odrůdy, i když nemusí patřit k těm královským, modním nebo unikátním. 

a do třetí nohy: 3) méně pít. Jako nezřízeně pít. Abych nedělala tolik ostudy a nemusela tenhle blog za chvíli přejmenovat na "Hrozny hanby" :)

A abych si to ještě trochu ztížila, tak mám pro vás na začátek roku takové menší překvapení. 

Ale to až příště. 

Níže se jen s radostí podělím o dojmy ze štědrovečerního poctivého Tramínu z Vinařství Ovčáčík, ročník 2003, chutnáno a popsáno i tu, který jsme otevřeli, jelikož rodinka si potrpí na trochu cukříku. Už ale nevím, zda se tomu dá prostě ještě říkat víno s 15,8% alkoholu. Čas mu na síle rozhodně neubral, byla to velká paráda :) slámově zlaté, hutné, olejovité víno, ve vůni síla a intenzivní nazrálost a lékárna, krémové ovoce do manga a ananasu, v chuti nejprve hodně silné, koncentrované bez cukříku, následně se trochu zjemní a ukáže se cukr a sušené ovoce, hlavně meruňky, hodně medu, lékárny, nekonečná hloubka, 92b. 

Radost udělal i základní alsaský Crémant z vinařství Wolfberger, brut, neročníkové, vyrobeno tradiční metodou kvašení v láhvi, cuveé Rieslingu, Pinotu blanc a gris, už trochu nazrálé, jemnější, hezky ovocné, vytvářející příjemnou ovocnou pěnu v puse, mohlo by být více kyselinky, ale má pěkný broskvový a peckový projev se stopou červených jablek, pěkné, základní, neurazilo, lehký nadprůměr, 84b

Tak si taky dejte na toho Silvestra něco šumivého a dobrého, a když už to nebude dobré, tak aspoň buďte ve stavu, kdy je vám to jedno. Krásného Silvestra! :)