Brno koktejlové a něco málo z Bulharska

Je docela jednoduché najít v Brně originální a kvalitní koktejl bar (náročnější občas ale bývá dostat se dovnitř). Aspoň soudě dle posledního vyhlášení Czech Bar Awards 2015, kde se ocenění opět dočkali Bar, který neexistuje a hlavně příbuzný Super Panda Circus. O to víc zamrzí, že se Brno tentokráte neprobojovalo do top 5 v kategorii Nejlepší wine bar. A dobrá místa tu jsou. A tak můžu Praze jen závidět a zelenat závistí ještě více po informaci o opětovném otevření Bokovky na nové adrese.

 

Ale hanět Brno, co se týče vinných zážitků by bylo hnidopišské, v úterý se konala super degustace přírodních vín z Egeru v rámci brněnského vínomilského kroužku, včera Mosela U Tří knížat, dnes se chystá Alsasko (dobře, to už nedávám) a teď tu mám pár poznámek k degustaci bulharských vín v baru U 3 Deci (a ne, nevím, co mají Brňáci s těma trojkama v názvech :)). Něco málo o dováženém sortimentu a Bulharsku jsem už psala tu, tentokáte bylo na vína více času... a jak by řekl Dominik Hašek, ona pořád baví :)  I když mi už vadí jejich lehká servilnost a snaha podobat se Francii, tak to vlastně dává smysl, protože s formálním koncem turecké nadvlády na konci 19. století nebylo moc kde navazovat a cení se snaha inspirovat se těmi nejlepšími. A spolu s tím je ale kumšt si zároveň uchovat autochtonní poklady jako je Mavrud nebo bílá Keratsuda. A teď teda už vínům.
 

Opět se od Castra Rubra moc líbilo cuveé Zahir, 2013, po třetinách Sauvignon bílý, šedý a Pinot Gris, 1,8 g cukru, 6 g kyselin, pevné ale zároveň hravé víno, široká ovocná chuť, hezky vyvážená, působí relativně svěže a nevadí  mu ani 14% alkoholu, 83b. Povedený byl i červený Zahir, ročník 2010, cuveé Cabernetu Sauvignon, Merlotu, Sangiovese, Alicante Bouschet, 13% alk, kolem 5g kyselin, větší část byla v sudu, projevem jemnější, vyzrálé ovoce, švestky, třešně, ke konci se v chuti přidávají třešně v čokoládě, lehce koření, neuvěřitelná délka, celkově hezky stavěné, pocitově ještě není na vrcholu, 85b. Zajímavé bylo od stejného vinařství  Via Diagonalis, cuveé Merlotu, Cabernetu Sauvignon, Rubinu (Syrah + Nebiollo) a Mavrudu, poměrově 55%: 35%: 5%: 5%, ročník 2009. Živočišné, divoké se stopou skořice a koření, řádila tam ještě snesitelně bretka, slanější ale ne-minerální závěr, proč ne, 83b.

 

Minule jsem zkoušela ročník 2009, nyní ročník 2010 a Domain Bessa Valley, červená Enira a cuveé Merlotu, Cabernetu Sauvignon, Syrahu a Petit Verdot, 5g kyselin, 14% alkoholu, redukce hektarových výnosů, u macerace upouští 15% moštu, aby se získálo více barvy ze slupek, hezký Bordeaux styl, extraktivnější a koncentrované, elegantní střední tělo se sympatickým lesním ovocem, na konci vystupuje příjemné dřevo a kořenitost s bílým pepřem, lehká mineralita, 86b

 

Jak mne minule nadchnul mladičký a ostrý Mavrud z ročníku 2014, tak potěšil a kultivovanější tvář ukázala Merul Reserva, Mavrud ročníku 2010, Rumelia Winery, rok a půl v americkém sudu, 5,2 g kyselin, 14,4 % alkoholu, opět trochu štiplavější, kořenitost, výrazné třísloviny a svíravější dřevitost a kouř, pěkné vyzrálejší ovoce, pod nánosem sudu je tam cítit ten Mavrudový divočák a bojovník, výrazný sud ho znatelně překrývá ale je to vlastně docela zábava, i když si to ještě úplně nesedlo, 85b

A nakonec se předvedlo Angelus Estate a jejich nabušený Young Stallion, ročník 2012, cuveé Merlot, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Syrah, 14,5% alkoholu, víno plné síly, široké, bohaté, pěkně stavěné, na mě dost nasládlé a zbytečně uhlazené, hezky kořenité do hřebíčku a skořice, zapracované třísloviny, už teď působí harmonicky, ale vydrží dalších aspoň 10 let, 86b

 

Doporučené párování: pečený beran :)