Co dobrého z Moravy u Global Wines a podzimní pinotová nálada

Celý minulý týden se nesl, resp. spíš spláchl degustacemi pěkných moravských vinařství, prolítla jsem během hodiny jako mírně přiopilý blesk (utekla jsem z firemního teambuildingu) nejprve degustaci Moravian Collection od Global Wines, abych se utvrdila v nehynoucích sympatiích k některým vinařstvím (Trpělka & Oulehla), vyzkoušela něco ze sortimentu dalších hvězd (Jindřich Kadrnka, Milan Sůkal, Gala), a šla domů nabírat síly na vytouženou degustaci Jožky Valihracha následující den.

Na začátek zaujalo od vinařství Gala Cuvée Bílé Organic 2013 (po 40% Merzling a Solaris, doplněno Sauvignonem, Chardonnay a Ryzlinkem Vlašským), hodně zajímavé jiskrné víno, ve vůni spíše jemnější ovocnější se stopou citrusů, v chuti plnější a kulatější díky ležením na kalech, pěkné ovoce doplnily i minerální a slané tony. Moc zajímavá kombinace, Fajn bylo i tučnější a krémové Chardonnay-Pinot 2013, hodně výrazné žluté ovoce, vanilka a máselné tony. Na můj vkus jen působí až trochu moc nasládle.

 

U Jindřicha Kadrnky, poučeně už píšu vinohradníka u Volaříků (minule jsem ho pasovala na enologa :)) se líbilo fakt vše, vína byla veselá a bodrá stejně jako samotný vinař, hodně výmluvná a intenzivní, často s lehčí botrytidou, vždy se dalo pozor, aby se hezky vyvážil a podržel poměr cukru a kyselin. Nejlépe se mi asi pilo jeho řízné Chardonnay, 2014 z tratě Liščí vrch, tropické ovoce a citrusy, mineralita a hlavně pěkná vysoká kyselinka (kolem 9 g) z něj vytvořili neuvěřitelně šťavnatou záležitost. Ještě si ta kyselina určitě sedne a víno pak bude přístupné i ostatním, co ještě mají a poslouchají svou žáhu, nejen magorům jako já. :)

 

Výrazně minerální ale s pěknou stopou ovoce a jadérek byl i Ryzlink vlašský, 2014, tentokráte z Ořechové hory a na citlivou notu zahrála i kolekce vín pojmenovaných po členech rodiny v čele s chutnaným Jindřichem IV - tedy Ryzlinkem rýnským, 2014, polosladké víno s řádnou porcí kyselin (19 g zbytkového cukru na 9,6 g kyselin) mělo výrazně botrytický projev s medem, a meruňkovou marmeládou (chyběl ale naštěstí ten sklep - protože minule jsem se snažila botrytidu charakterizovat jako meruňkovou zavařeninu vytaženou ze sklepa), doplněnou jemnou slaností a kořenitostí. Kyselinka a celek působil vůbec pěkně harmonicky.

Hodně jsem se těšila na Milana Sůkala a hlavně jeho Ryzlink rýnský, 2014 (myslím že hrozny nakoupené z tratě Kukvičky od Josefova, ale mají už i vlastní výsadbu), bylo to krásně strukturované a hodně intenzivní pití, v té koncentrovanosti jsem se až trochu ztrácela, ale objektivně nemůžu proti kvalitě říct ani bž. Pěkný projev s medem, bylinkami a květy, chuť strukturovaná a neuvěřitelně plná. Mladík v plné síle. Nechala bych ho ale ještě trochu uležet, jsem spíš na starší týpky :) Asi víc mi sednul jeho Pinot noir 2012, víno světlejší granátové barvy, výrazný sud, jemná ovocitost, brusinky a kyselky, mělo ale sympatickou lehčí a elegantnější strukturu, lehce zemitější závěr, na 14% alkoholu bych ho netipovala.  

 

A na konec jen krátká zastávka u vinařství Trpělka & Oulehla, opět potěšil moc pěkný Sauvignon 2013 z Karlova, nedávným vývojem a "dramatickým" obratem překvapily jejich Rulandské modré, obé ročník 2011, vždycky se mi víc líbila sametovější a hutná bariková verze, nicméně asi stejně jako Rýňáky, tak i Rulandy zrají trochu podle amplitud a tak teď mnohem více nadchnula kouřová, kávová a čokoládová "bezbariková" verze, která ležela chvíli ve velkém sudu. Bariková Rulanda, na kterou vzpomínám díky její sametovosti, hutnosti a eleganci, byla oproti tomu kyselá, nepřístupná a nechtělo se ji nic ukazovat. Prostě protiva.

A z Rulandských ještě poklonu vyseknu Mikrosvínu a jejich Rulandskému modrému, Traditional Line, trať Za Cihelnou, ročník 2011, víno zdá se v současné chvíli na vrcholu, harmonicky udělané, hezké peckoviny a lesní ovoce, trochu sladší tony a kakao na závěr, takové neextremistické, sympatické, hladké, moc se líbilo.

 

 

No a vzhledem k tomu, že se v posledních týdnech taky cítím tak trochu jako ta uzavřená a protivná bariková Rulanda, tak jsem byla na toho Jožku následující večer pěkně unavená. Naštěstí vína byla parádní nebo minimálně zajímavá, takže jsem nevydržela bručet dlouho. Brzy přibude i pár poznámek k nim. Brum.