![]() |
z webu vinařství Telish |
Narozdíl od prvního příspěvku nebudu v tom druhém pět ódy na konkrétního vinaře jako spíš na zemi, ze které jsem někdy dříve pila maximálně tak profláklou Mecha krav (Medvědí krev). Při degustaci vín z Bulharska mne minulý týden zaplavilo nadšení nad tím, kolik toho ještě musím ve velkém a pod rukama (na jazyku?) se měnícím světě vína objevit. A vypít. Jasně, Bulharská vína se v minulém století prodávala snad ve všech supermarketech nebo vinotékách od Skandinávie po Vladivostok, ale často jim chyběl punc něčeho vznešenějšího (na rozdíl od nedalekého Maďarska). Viníka šlo hledat například v celkové dostupnosti bulharských vín, v jejich líbivosti, státem řízené orientaci na export (která se od 50. let postupně odráží i ve vysazování světových odrůd jako Cabernet Sauvignon, Merlot, Sauvignon anebo Chardonnay) a hlavně v až podezřele příznivém poměru cena-kvalita.


![]() |
z webu vinařství Bessa Valley |
Byť se často jedná o velká vlajková vinařství pyšnící se hodně progresivními postupy a technologiemi (relativně krátká macerace, kvašení v nerezu nebo betonu, řízení teploty, transport hroznů z vinice obnášející často desítky kilometrů dlouhou cestu), tak jde najít plno zajímavých vín hodných pozornosti, která by se vyplatilo pít častěji než jen sem tam na rozšíření vinných obzorů :). Kdo ví, z jakých důvodů tuzemské vinné bary a vinotéky tahle vína skoro nenabízejí (že by Bulhaři byli málo trendy a elegantní?), když můžou nabídnout úroveň Francie za pěknou cenu. Škoda, zkusím popíchnout brněnskou restauraci Balkanika, zda by neudělali nějakou klidnější řízenou degustaci pro širší veřejnost. Bojím se, že se na tuzemské vinné scéně stanou bulharská vína za chvíli paradoxně méně dostupná než vína chilská, novozélandská nebo australská.
Tak trochu v duchu bulharského přísloví „Na chválené hrozny ber malý košík.“ :)
Žádné komentáře:
Okomentovat