 |
| z webu vinařství |
Když jsem krátce po třetí hodině vplula do davu na nákupní
přehlídce Moravské banky vín objevovat nějaká pěkná vína, tušila jsem, že si z více
než 200 tuzemských i zahraničních vín vyberu. A taky že jo. Byť jsem se chtěla
soustředit hlavně na zahraniční vína, tak nakonec největší dojem zanechalo
tuzemské Vinařství Ovčáčík.
Rodinné vinařství hospodaří trochu
stranou na Velehradě, vína pěstují na vlastních vinicích v Tupesích/
podél obce Břestek (3,5 ha) na sprašovovo-vápenité poloze Staré hory chráněné ze severu vzpínajícími
se Chřiby a symbolicky i blízkým hradem Buchlov. Kladou důraz na co
nejzdravější hrozny, což jim umožňuje sklízet až v listopadu
a nechávat při kvašení i školení vínu co nejpřirozenější projev (kvasí a
nechávají zrát vždy v sudu). Trochu na mě Václav Ovčáčík vystudovaný mikrobiolog
a učitel hudby, působil jako “protopředstavitel“ přírodního a hlavně citlivého přístupu
k vínům u nás, možná je to dáno tím, že si mohl sám zvolit cestu a přístup
k vinařství bez ohledu na místní nebo rodinné tradice (více v článku O šampionech z Velehradu).
 |
| z webu vinařství |
Kdo ví, jestli je
to blízkostí Velehradu, ale vína v sobě fakt mají dotek duchovna, jsou
hluboká, dumavá, vážná, taková “zaprášená“ (v dobrém slova smyslu) a trochu
nutí k pokání, zejména když se chvástáte, jak už máte svoje Tramínový období za sebou J. Všechny moje řečičky, jak mi Tramín
nechutná, vzaly za své, okouzlil mě jak jejich už zřejmě legendární ročník 2003 (pila jsem polosladký Sauvignon a Tramín), tak mne dostal jejich suchý Tramín 2013, Botrytis Cinerea. Víno neuvěřitelně hluboké a za cenu kolem stovky je to pecka (tady mluvím o Tramínu 2013, u starších vzorků jsme cenově jinde).
Pěkně jahodovo - brusinkové a jen lehounce
a spíše dráždivě zelené bylo jejich Rulandské
modré 2011 školené v bariku, na tuzemskou Rulandu docela široké, byla
bych zvědavá na další vývoj. Z červených ale sedlo i lehčí,
ovocno-kořenité a pěkně udělané Cuveé
Tupeské Starohorské červené, 2013 (50% RM, 25% Agni, 25% Neronet), opět
cena kolem stovky a opět by se jednalo o parádní nákup. No a jelikož jsem
trochu postižená staršími Sauvignony, zejména pokud jsou v sudu, tak mi
sednul i jejich sebevědomý, svěží a ovocný Sauvignon
2012. Na druhu stranu jsem měla problém s bílými víny ročníku 2011, buď
potřebovali více rozdýchat nebo jim ta vada na kráse v podobě zelného tónu
už zůstane...asi by to chtělo ještě jednou vyzkoušet :)
Původně
jsem chtěla vínům od Ovčáčíků věnovat kratší text a ejhle, je to z toho celý
příspěvek – prostě vína mají co říct a už dlouho jsem neměla tak neodbytný
pocit nakoupit si tolik vín na ležení domů, případně vsadit na jistotu a podarovat s nimi
o Vánocích příbuzenstvo (vína nabízí rozhodně víc duchovna než co můžete občas vidět u nás o Vánocích, např. fobie vyvolávající vánoční obchoďáky nebo tlak na to udělat co možná nejdražší radost).
Brace yourselves, Christmas is coming (ale stejně se už těším).
Žádné komentáře:
Okomentovat