Historické vinice v Brně a pár fotek Vinice pod Špilberkem

Přiznám se, že jsem za celé 3 roky v Praze ani jednou nezavítala na Modřanskou vinici, ale! - každý den jsem kolem ní jezdila tramvají a vždycky si představovala, jak vystoupím na Modřanské škole a místo do kanclu půjdu tam. Takže myslím, že těch cca 700 dní představ už vydá za jednu fyzickou návštěvu :). Nicméně v Brně jsem se chtěla činit víc a udělat si výlet na ještě mladou Vinici pod Špilberkem. Poprvé mě během léta od mého úmyslu návštívit vinici odradil na cestě masturbující mladík (už tehdy jsem si chtěla dát medaili za investigativní novinařinu:)), ale s klesajícími podzimními teplotami a nastupujícími mrazíky jsem nabyla přesvědčení, že zima nechává úchyly chladnými. A taky že jo.

Nevím jak s veřejným obnažováním, ale s vinicemi a vinařstvím má Brno řádné historické zkušenosti. Pyšní se vůbec jediným přímým důkazem výroby vína na našem území ve vrcholném středověku (když pomineme nálezy vinařských nožů, které mohly mít širší/ jiné využití a peciček révy, které ale spolehlivě neřeknou, že se už v té době hrozny nejen konzumovaly, ale i zpracovávaly). Tím přelomovým důkazem, o kterém slyšelo všehovšudy tak 10 Brňáků, jsou nálezy zbytku výlisků/ matolin révy z Pekařské ulice ze 14. století (našlo se cca 67 000 kusů peciček révy se stopkami, více v Kočár, Procházka, Dějiny Brna 2, str. 374). Písemné prameny pak nám ale toho o vinohradnictví nejen v Brně napoví mnohem více, hlavně městské a berní knihy od 14. století ukazují, kde všude v Brně hledat historické vinice. 

Ve zkratce - vinice byly všude (aspoň podle příspěvku Libora Jana v Dějinách Brna 2 - pro zájemce str. 480 - 481 nebo dle sborníku Trpké býti zdá se? Víno a vinařství v českých zemích ve středověku a v raném novověku). Jedny z nejznámějších šlo lokalizovat na Santperchu/ Sandbergu - dnes Žlutém kopci umístěným za klášterem Cisteriaček/ dnes Starobrněnským klášterem na Mendlově náměstí, dále se vinicemi chlubil např. Murrenberg (prý byl hned vedle Psí uličky, tzv. Huntsgasse :)) a Somerberg za dnes již zaniklou vesnicí Švábka (území jižně/ jihovýchodně od Obilného trhu kolem Údolní), víno rostlo i na Červeném kopci (Rotenperch/ Roten), na Kraví hoře (konkrétně na Cimplu nad Náměstím Míru), na Myší (pozdeji Mniší) hoře v Bystrci (dnešní zoo, kde se narodili nejslavnější brněňští rodáci Kometa  a Nanuk), na Rybníku (prostor mezi Starým Brnem a Bohunicemi), na Kamenném vrchu v Novém Lískovci, v Židenicích na vícero místech, např. na Žebráku - Schebraco, Steinperchu, Munchperchu, Chodeleynu, Altenpergu nebo Streichcperchu, v Manicích v Žabovřeskách (v místě zvané Pilgrim)/ dnes bychom hledali nejspíš poblíž ulice Maničky, v Žabinách pak později byli viničky i ve Vinohrádkách (kolem Burianova náměstí), naproti Myší hoře v dnešním Komíně byl umístěn vinicemi obrostlý Niederberg (nazývaný lidově Nitoperek nebo Netopýrky, prostě češtino-němčina rulez :)) a na vinice byste ve středověku narazili i v Černovicích, Bohunicích (Vošpihl, Roterberk), Obřanech, Medlánkách, Vinohradech nebo v Řečkovicích.  

No a nezapomeňme na historicky připomínané vinice na Špilberku nebo za Špilberkem, na které se asi nejvíce odkazuje v dubnu 2014 vysazená menší vinice (cca 400 hlav) s historickým vedením "u kůlu". Roste tam Ryzlink rýnský a Rulandské šedé a za rok/ dva se očekává první sklizeň, tak uvidíme, jak to bude vypadat, i když na něco kvalitnějšího než je panenské víno si ještě musíme počkat. Už teď je ale možné ochutnat víno z vinohradu založeném v roce 2004 pod lomem Hády ve Vinohradech nebo s velkým štěstím z mini vinice, založené v rámci výročí v roce 2007 u radnice v Bohunicích. A kdyby se rozhoupali i v Novém Lískovci (nad ulicí Petra Křivky kde jinde než na historickém Kamenném vrchu - schválně, kdo četl bedlivě a pamatuje si z textu výše!), tak to bude bájo. A níže pár fotek z Vinice pod Špilberkem ze začátku října 2015: 

Níže jen pár fotek z bloumání na Žlutém kopci nad Mendlovým náměstím, kde je dnes plno malých rozkošných zahrádek (ze kterých by mé zlé já udělalo nejraději plno vinic :)). Upřímně trochu si na Žluťák brousím zuby, kdyby se tam nějaká slunečná zahrádka uvolnila, tak bych asi musela realizovat plán o mikro městském vinohradu Petry Hačecké. Napsané to zní jako strašná hipstrovina (prostě mikro urban vineyard), ale  třeba by se jako pracovní síla dali zapojit právě hipsteři, jejichž dennodenně nošené pracovní oděvy a obuv by konečně získali využití. Jen doufám, že hipsteři netrpí stejným syndromem jako já, tzv. "strachem z budoucí práce", který někteří necitlivě označují jako lenost.