Zdroj Decanter.com |
Občas si i nějaké láhve šetřím, například proto, že se už přestávají vyrábět, ale když se na našem brněnském bytě
začalo otevírat tokajské z výprav, uvědomila jsem si, že lepší příležitost
než oslavit stěhování do Brna, hned tak být nemusí (aneb příležitost se vždycky
najde). A byla to vlastně taky jedna z posledních příležitostí, jak si dát méně
sladký a lehčí tří putýnkový Tokaj Aszu (výběr) začínající na „pouze“ 60 g
cukru na litr.
Nový systém počítá s minimálně 5 putýnkovým výběrem s nejméně 130
g cukru na litr – tedy nejméně pět putýnek jedna o objemu 28 litrů (tj.
20-25 kg pečlivě sesbíraných cibéb) se zalije moštem nebo vínem z Tokaje ze stejného ročníku o
cukernatosti nejméně 21 NM, což spolu kvasí a následně zraje v göncském sudu o
objemu 136,6 litru. Sud ale není naplněn úplně a zbývá v něm vzduch
oddělený od vína vrstvou kvasinek na povrchu vína. Tam víno zůstane nově aspoň
2 roky. Uf. Změn je teď v Tokaji více, například vedle „původních“ odrůd (vysazených
po epidemii révokazu) Furmintu, Lipovině a Muškátu žlutém se víno vyrábí i z Ryzlinku
vlašského, Kabaru nebo Kövérszölö. A teď krátce k chutnanému:
První vzorek byl zakoupen přímo v regionální prodejně distribuující vína lokálních vinařů za 20 Euro, ročník 2005 od menšího vinařství Borostyán Pince z Tokaje, hluboká zlatavá barva, v hutné a sametové vůni jsou tušit medové plástve, květy, dotyk štrůdlu a ořechy. Chuť krásně navazuje na vůni, v chuti se víno projevuje krásně strukturovaně, hluboce s dominantním projevem hruškové šťávy a meruňkového kompotu a s parádním ořechovým koncem podtrhující chuť po štrůdlu, krásně vyvážené, kvalitou vysoko nad rámec tří putýnkových výběrů, 90b
Druhým vínem byl opět tří putýnkový Tokaj, ale ročník 2008 koupený pokud dobře pamatuji v supermarketu, cena lidovější kolem 350 Kč, výrobce Hattyus. Ve vůni méně učesané, ale taky bohaté, jednotlivé vrstvy nejsou tak harmonické, projevem trochu více do květů a nejde tolik do hloubky. V chuti plné, ale na závěr nepřirozená mandlová až chemická linka a ne tak elegantní jako předchozí vzorek. Nižší třída, resp. tří putýnková klasika, ale i tak obstojné a hezky pronikavé, dala bych 82b
Obě vína byla důstojným uvítacím pitím, i přes vyšší obsah cukru nenudí a tzv.
„nelepí“. Tokaj je jedno z mála vín, u kterého sladkost vůbec nevadí,
neunavuje mi smysly, nelepí pusu, naopak vždycky mě ta hluboká chuť plná slunce
dokáže povznést. Po pití Tokajského prostě nemůžete mít
špatnou náladu. Leda byste se jako alchymista Paracelsus snažili v 16. století získat zlato z tokajských hroznů a vína. To pak máte právo na trochu vztekání. Tokajské prostě dokáže v chuti
nabídnout vážně hodně široké spektrum, proto není divu, že v jeho hroznech
a půdě může někdo tušit i zlato J
Do oblasti Tokaj už se nějakou dobu chystáme. Jelikož Tokaji pijeme tady dost často a je dobré.
OdpovědětVymazatNo takové víno bych si nechal spíš na nějaké výročí nebo na nějaký speciální večer. Ale stěhování je spíš takové, uvařit si třeba něco dobrého k jídlu v novém bydlení. No musím říct že jednu dobu jsem taky hledal bydlení v Brně kvůli práci hledal jsem teda tady ale nakonec práce padla. Takže i bydlení a to nebyl zrovna moc důvod k oslavě i když mám taky pár takových vín z Francie z cest. Ale ty si ještě posezením nějaký ten pátek.
OdpovědětVymazat