Tohle víno bude určitě chutnat přítomným dámám...



Pinterest má taky jasno,
jaký je vztah žen k víně

...není snad degustace, na které by nezazněla tahle magická věta, při které se zároveň přítomný sommelier podívá do publika a šibalsky mrkne na některou z přítomných dam. Očnímu kontaktu se snažím předcházet vysíláním ledově chladných a nezaujatých pohledů, případně teatrálně koulím očima nad tou aromatikou a cukrem. No, musí na mě být krásný pohled.

Ostatně nevím, kdy se řeklo, že muži se rádi vrhají do nevypočitatelných vinných vod s kyselinkami, travnatými a kovovými tóny nedejbože s naturálními víny, a ženám je souzeno zůstat v pálavovém nebo tramínovém přístavu naplněném cukrem a aromaty po rozinkách a vanilce. Jsem si jistá, že toto vše pramení z nekončící mužské galantnosti a ohleduplnosti, ale stejně se mi jako salónní feministce nelíbí, že mi někdo brblá do toho, co by mi mělo chutnat. Nedejbože si to některé paní a slečny přivlastní na úkor rozšiřování vlastních vinných obzorů, což by byla škoda. Zvlášť když existují názory, že ženy mají citlivější smysly než muži a je mezi nimi více “supertasterů”, aspoň pokud se dá vyšší citlivost odvozovat z počtu papil na jazyku (schválně se otestujte podle návodu na linku).  



Ženy prý take více a lépe vnímají sladké tóny a inklinují k sladkému vínu, naopak jim vadí hořké tóny. Ještě častěji se zdůrazňuje, že jako kuchařky mají ženy citlitvější čich, zejména pak ty v plodném věku. Existuje prý procento matek, které pozná, že je dítě nemocné jen podle jeho vůně, v článku na odkaze výše se taky uvádí, že matka dokáže identifikovat své dítě ve skupině ostatních dětí jen podle jeho pachu. Je pravda, že i já od určitého věku už nemůžu používat parfémy, protože z intenzity té vůně dostávám migrénu (a taky nemůžu riskovat, že kolem poběží nějaké nemocné dítě, které bych přes ten parfém necítila :)).

Happy bitch rosé



Dalším důvodem kromě společenských a biologických ale může být i prosté párování jídla s vínem, pro pány raději klobásky, steaky a uzené, k tomu už by měla být kyselinka nebo pořádné tříslo, dámy často zůstávají u něčeho lehčího jak ve stravě, tak u vína (nicméně i to se mění a i tady dost zjednušuju). A v neposlední řadě je tu marketing, který je spíš následkem než příčinou a který zaciluje aromatická, sladká nebo rosé často přímo na ženy. Existují i soutěže, kde ženy vybírají vína přímo pro ženy a kde vstupují do hry "ženské smysly". Hádejte, jakou mají ta vítězná vína nejčastěji barvu a chuť?

Marketing prostě funguje - kde by byl celý ten boom rosé vín bez žen jako konzumentek – žádný pořádný chlapák si přeci nedá jen tak sklenku rosé (a ego a ješitnost s tím nemá co dělat, ehm). A tak si dnes, milé dámy můžeme dopřát třeba rosé Happy Bitch nebo domácí rosé z tratě Kozí horky od Vinařství Vajbar. A takové reklamy se nezapomínají. Asi ale nejsem správná cílová skupina, při pohledu na sličné polonahé slečny venčící kozy ve vinohradu dostávám chuť maximálně tak na kozí sýr.

   



rosé Kozí horky

A ať můj feministický příspěvek nekončí slovy "kozy" a "polonahé" musím napsat něco pozitivního - třeba že i já jsem měla své hezké tramínové období, na které s nostalgií vzpomínám a kdy Tramín byl sázka na jistotu (přec Tramín u děvčic lásku rozpaluje a šohajúm sílu dává). A snad dobrou zprávou pro všechny, kdo nadávají na poslední dva roky plné kyselinek je, že úroda je letos pěkná a cukernatost hroznů vysoká (až se povolilo dokyselovat), takže opět zopakuji, že se máme na co těšit. A to třeba i ve vinařském marketingu, co když se příští rok inspirují podobně stylizovanou reklamou jako u Vajbarů i vinaři hospodařící na Kraví, Husí nebo takové Křečkovské hoře?