Otevřené sklepy v Hruškách 2015

Na Hrušky mám samé hezké vzpomínky, díky loňským otevřeným sklepům v Hruškách mám doma krásný dekanter a sommeliérské degustační skleničky. To bylo tak, prý když si koupím vinné želé od Marka Babisze (mimochodem super záležitost) a láhev vína od Vinařství Říha (taky nebyl problém), tak budu zařazena do soutěže a slosování právě o dekanter a skleničky, jenomže jsem se trochu zapovídala při koupi s Říhovými a málem losování prošvihla. Když se už tahal výherce, tak jsem musela zasáhnout, donutit losujícího vhodit i můj lístek do ošatky a celé to zopakovat. A hádejte, koho vytáhli napodruhé... Nicméně vtipnější je, že historie se opakuje a letos se stalo jedné slečně něco podobného. Jestli za to nakonec nemůže spíš organizace než drzé ukacené ženské :)

 

Kdo náhodou nezná, tak vinařskou obec Hrušky najdete pár kilometrů od Břeclavi v kraji Podluží, v tzv. „malovaném kraji“, název Podluží je prý podle stojatých vod (rybníků) zvaných „luže“. Celý kraj se vyznačuje úrodností, rovinami a poměrně velkým teplem. Jo a taky tam mají moc pěkné víno, vinařina stejně jako pohostinnost je tam zakořeněná, takže byť jsem na otevřené sklepy vyrážela sama, tak jsem se tam cítila jako ryba ve vodě, chcete-li ryba v luži :)

 

Většina vinařů z Hrušek vyrábí vína z místních vinic, celkem má obec něco přes 110 ha osázené plochy registrovaných vinic (informace od Richarda Tichého a od Pavla Jelena), mezi nejznámější tratě patří Písky (písečná, dobře záhřevná půda, dobrá pro červená vína), Podseky (vápenitá spraš, vododržné podloží, často starší keře, výborná plná a extraktivní vína) a největší, vysoko položené a poměrně vzdálené Hastrmany vzniklé sloučením více tratí (v různých vrstvách a pásech jsou promíchány písčité, hlinité a jílovité půdy na jílovém vododržném podloží, dává plná vína s pikantní kyselinou, vydařená jsou ale i místní červená vína). 

Vína z Hrušek prostě chutnají, jsou většinou fakt pikantní a kořenitá, často i u odrůd, kde byste to nečekali, mají pěkný čistý projev a hezkou veselou kyselinku. Z odrůd se mi nejvíc líbily burgundy - Rulandské bílé (Tichý ročník 2012) a Chardonnay (Vinařství Beneš ročník 2014, Vinařství Čapka loňský ročník 2013, Vinařství Doležal ročník 2013), jen Rulandské šedé mi prostě z ročníku 2014 nejede a ani v Hruškách jsem nic speciálního nenašla. Na druhou stranu pěkný byl Ryzlink rýnský (Tichý ročník 2010, Vinařství Doležal ročník 2013), u některých vinařů mu ale občas chyběla rýňáková elegance a švih. Vinařům se tam moc nechtějí dělat Ryzlinky vlašské (nazvala bych to pálavským komplexem), ale mě tam ty Vlašáky teda strašně chutnali, byť jim malinko chyběla pověstná mineralita, ale to není nutná podmínka (super byl ročník 2013 od Jiřího Šmeráka a ročník 2014 u Jaromíra Filipoviče).

Chladnou mě až na čestné výjimky nechávalo v obci hodně prosazované Veltlínské zelené (krásně kořenité a zábavné bylo u Václava Doskočila, vloni bylo super u Beneše). Hodně vinařů vyrábí Sauvignon, ale pro mne to víno bylo často hodně upečené a trochu unavené, bez jasného výrazu, chyběla mu čistota a svěžest (ocenit ale musím barikový Sauvignon u Vinařství Doležal, sud víno hezky zakulatil a dal mu jasný výraz). Pomalu se v Hruškách prosazují i novější odrůdy, Aurelius je jednou z vlajkových lodí Vinařství Beneš, ale nádherné byly taky starší ročníky u Richarda Tichého (2007 i 2012) ukazující na to, jakou krásnou hloubku a až aristokratický projev může se stárnutím Aurelius získat, škoda ho pít mladý! To se mi už dříve potvrdilo i u Vinařství Popela.

Narazila jsem tam několikrát na klarety (logicky právě z roku 2014) a teda musím říct, že to byla paráda a docela jsem koukala (miluju klarety z Frankovky z Vinařství u Nešporů). 

Z červených se mi hodně líbily kořenité Frankovky, s těmi snad nelze v Hruškách udělat chybu, stejně jako je super makový ale zábavný Cabernet Moravia (potkala jsem na sklepích několik amerických archeologů a shodli jsme se, že nejlépe Cabernet Moravia vystihuje veselý výraz “poppy wine“, jinak super bylo CM ročník 2012 u Bohumila Netopilíka a CM ročník 2014 u Vinařství Říha). Odrůda je tam ostatně skoro doma - Moravská Nová Ves jako původní vesnice je coby kamenem dohodil). Nádherný byl i barikový Merlot 2013 od Benešů, pro oblast absolutně netypické až královské víno s impozantními ale už hladkými tříslovinami. Fakt překvapení. 

Pěkně si v Hruškách umí poradit i se scelováním vín, hezké je Cuveé Rulandského šedého a bílého od Říhů ročník 2014, hezky vyzraje a projeví se i Cuveé od Beneše (RŠ + VZ + CH), a králem kupáže je Richard Tichý s jeho Cuveé Filip (5 odrůd Dunaj, Dornfelder, Neronet, Nitra + jedna se vždy mění). Byla jsem fakt nadšená, že jsem mohla zkusit ročníky 2011, 2009, 2007 a 2006, víno má exotický díky specifickým odrůdám východnější projev, je pěkně zemité, divoké s decentním ovocným projevem brusinek a lesního ovoce. Prostě mňam. 

Z trochu vzdálenější polohy (Josefov, Kukvičky) bylo krásné Sylvánské zelené ročník 2014 od Vinařství Čapka a fajn stále pěkně pitelný byl Cabernet Sauvignon z Turoldu od Marka Babisze, ročník 2008. Nebyl už tak bombastický a mladiství jako Cabernet Sauvignon ze stejného ročníku a polohy od Tanzbergu, ale jednalo se o důstojné, krásně strukturované víno.  

Jediné, co mi v Hruškách chybělo, byly nějaké bubliny, tedy šumivá vína, která si myslím, že by v Hruškách z některých odrůd byla hodně pěkná, právě díky svěžesti, pikantnosti a krásným kyselinkám. Snažila jsem se vyzvídat od vinařů, jestli by to nezkusili a ve vyzvídání budu pokračovat i za rok....páč bubliny, nebubliny, za rok jedu zas! :)