Strašně jsem se těšila, až se vínu Blanc de Noir 2013 od Stapletona a Springera podívám
konečně pod korek. Ochutnáno a koupeno na akci Víno zblízka v prosinci 2014 v Brně.
Chtěla jsem mu dát tak tři roky a s otevřením počkat, no a vydrželo něco přes
půl roku. A proč je víno dráždivé? To víno je tak trochu fantom, je
gastro-univerzální, není úplně levné a máte pocit, že prostě za ty
peníze nestojí (cena je myslím kolem čtyř stovek), ale za chvíli ho celé vypijete a pak
litujete, že už není a s teplem a vzduchem nemělo víc času se projevit a
ukázat, co v něm je.
Dráždivě může působit i umatlanost skla (zahřívalo se) |
Podle názvu bych čekala, že to bude klaret (bílé víno vyrobené z
modrých hroznů) a ono z toho bylo oranžové víno s hezkými růžovými možná až opalizujícími
odlesky. Chutnat naslepo, tak bych se asi do oranžovky netrefila a měla s tím
trochu trápení. Díky ale docela velké šíři a záběru vína je tohle pro mě ideální víno do gastronomie, zvládlo by grilovaná masa i mořské plody (ideální
víno do Brasileira!), s prodýcháním a teplem se víno hodně promění a získá
hezky kořenité tóny odkazující na červené víno. Po celou dobu víno pikantně a ovocně
voní – lehce jahody, ostružiny a pomeranče podtrhnuté kořením, v chuti se krátce
po otevření drží zpátky, ale má hezkou kyselinku, je pěkně šťavnaté a
povzbuzuje k pití. Postupně se i v chuti objevuje ovoce s pomerančem
a bobulemi podtrhnuté lehce kořením (trochu hřebíček). Než jsem si stačila
udělat poznámky a nějak to víno popsat, tak bylo fuč.
Je jako chlap,
který Vás neustále rozčiluje - nechápete, co na něm vlastně máte, ale musíte se
k němu pořád vracet. Říci to jazykem sociálních sítí – „it´s complicated“, říci to jazykem nepopulárního bodování – 88 bodů.
Žádné komentáře:
Okomentovat