Degustace Mosely ve vinotéce Zilvar

Mosela! Mosela je pro mne v poslední době nejvíc skloňovaný a trendy region ze všech nám blízkých vinařských oblastí, byť její historie je dlouhá - dobré podmínky objevili už Římané, v 15.století začali svahy pro vinice upravovat místní vinaři za použití výbušnin a do Mosely rád zavítal údajně i na první pohled abstinující Hitler (to, kdyby někdo bažil po neověřených informacích, kterými by se mohl kasat). Jen teď asi trochu zbytečně přemýšlím, co bylo dřív – vzrůstající zájem vinařského světa o ryzlinky nebo vzrůstající zájem o Moselu? Slepice nebo vejce? 

Oblast je to poměrně velká (asi jako Bordeaux, takže není divu, že nejde na vinařské mapě úplně přehlédnout :)).Každopádně tenhle jiho-západní region Německa nazvaný podle řeky Mosely (a dříve taky podle přítoků Saaru a Ruweru) je oblíbený právem, ryzlinky na Mosele pochválil už Jefferson, který tam podle vlastních slov našel nejlepší ryzlinky na světě (konkrétně u Brauenbergeru na hnědo-žluté břidlici). Obecně je Mosela Moselou právě kvůli různorodému břidlicovému podloží, dlouhým teplým podzimům, strmým svahům nad řekou, lehkým mlhám, a tak dále a tak dále - a taky právě kvůli ryzlinkům. 

 Ryzlinky všichni známe - krásně tvárná odrůda, dávající od suchých po poměrně sladká vína, vždy ale s fajn páteřní kyselinou, která víno oživí a dodá mu na svěžesti a šťavnatosti. Odrůda je to věru pozdní, v Mosele díky mírnému podzimu a dopoledním mlhám trpělivě čeká na vytouženou ušlechtilou plíseň. Kdyby byly mlhy celodenní (jako vloni ve Wachau), plíseň by dle slov pana Zilvara moc ušlechtilá nebyla (spíše by se zabarvovala do černa). Do Mosely se ryzlink dostal už v 15.století, výrazně se rozšířil v 17.století, kdy na něj začali moselští vinaři pohlížet s respektem a v 18.století mu jeho prim potvrdil místní arcibiskup tím, že nařídil vysazovat a produkovat po 7 let co nejvíce ryzlinku.

Tak promluvil internet a veřejně dostupné zdroje, ale teď už postupně k degustaci a vínům - všechna byla z fajn staršího rodinného vinařství Max Ferdinand Richter z Muhlheimeru. Vinařství se vyznačuje mimo jiné tím, že vína školí v sudech, žádný nerez, což jim docela dodá na komplexitě. Taky nebylo na škodu zkusit vertikálně různé ročníky z jedné řady a zjistit, jak odlišné můžou být. O 2009 se říká že je hodně minerální, 2010 pak frivolní (- za mě je ovšem bezkonkurnečně nejlepší) 2011 má být elegantní (mě zatím nepřišel úplně hotový, spíš má ještě těžkopádnost puberťáka) a 2012 má být plný, bombastičtější a tím pádem dražší ročník. Mno, je pravda že ceny vín z Mosely jsou trochu výš a asi ještě vyrostou, často je to docela oprávněně dáno tím, že se hrozny na extrémně strmých svazích musí opěčovávat a sbírat ručně bez traktorů, zato s lanovkama, což je prostě hustý :) Více na začátku videa od Jancis Robinson: 

 

 tak a teď už fakt ta vína :)

Muhlheimer Sonnenlay Riesling Brut Sparkling, Mosela 2011, 

fajn šumivé víno vyráběné tradiční metodou kvašení v láhvi, na mě působilo docela dost aromaticky a sladce, víc nazrále s trochu těžším koncem, brzy bych už raději vypila, ale bylo stále pěkně pevné,  s dotekem chlebovinky, hezké jablíčko, 80b

Pinot Blanc, 2013, QbA C 5 g, Alk 12,5%, tohle se mi hodně hodně ale opravdu hodně líbilo, až jsem se za to styděla, vždyť je to přece dnes o ryzlinku!, víno pěkně čitelné s krásným hruškovým a lehce jablečným projevem, výrazná vyvažující kyselinka, svěží, pitelné, zkoušela jsem ještě po degu a neomrzelo se, 85b

Riesling Classic,  2013, QbA,C 14g, K 9,8 g, Alk cca 11%, citronová barva, krásná aromatická vůně, jablíčkovější a zelenější projev, moc pěkná kyselinka, konec trochu minerální a možná tam byl i zaprděný tón, ale to je možná tím sudem, nijak to nevadilo, šťavnaté a svěží, 82b

Wehlener Riesling 2011 Kabinet, harmonické víno (cca 6 g cukru i kyselin), už trochu nazrálé s meruňkovým džemem, na konci trochu grepová hořčinka, příjemné, víno s fajn potenciálem, 83b

Brauenberger Juffer-Sonnenuhr Riesling 2010, opět harmonické (8 g cukru i kyselin) víno z vyhlášeného hnědo břidlicového podloží, z tratě u ikonických slunečních hodin (byť je jich na Mosele asi víc), můj favorit a víno, které mne opravdu nadchlo a ukázalo, co Mosela umí předvést, krásně elegantní a zároveň docela hravé s fajn vrstvami,  peckovité ovoce jako bílá broskev, jemné meruňky, možná i červené jablko, široké víno s krásnými minerály na konci, ten věk bych mu nehádala, chtěla bych mít doma (jediné co mezi naším sestěhováním stálo byla cena 500 Kč), 90b

Muhlheimer Sonnenlay Riesling 2011, vzh,  oproti předchozímu vzorku výrazně těžší nazrálejší, mohutnější s docela výrazným petrolejem, a sladšími meruňkami, zatím má ještě čas, 80b

Signature Edition Riesling 2014 QbA, svěží sladké letní osvěžení, trochu nudnější, ale hodně lidem by se mohlo líbit, jako dárek super, hodně efektní a ovocné s tóny banánu, broskve, meruňkové marmelády, 80b

Muhlheimer Sonnenlay Riesling Zeppelin Label 2014 QbA, víno které se podávalo i na vzducholodích Zeppelin, mají ho hodně rádi v USA a v Číně, mám napsáno dobrý poměr cena a kvalita, citrusové, působilo docela lehkým dojmem na to že mělo 32 g cukru, ale zase jen 9% alkoholu, 83b 

Graacher Himmelreich Riesling 2011 Kabinet, C 56g,  K 6,8g, Alk 8,5%, nejsladší víno, působilo opět díky nižšímu alkoholu lehce, výrazněji už petrolej, stopy vanilky, cukr nevadil, nebylo vůbec upatlané, naopak docela elegantní, spolu s vínem z Brauenbergeru asi nejlepší ryzlink, 84b

No a co dodat? Některá vína na mě byla trochu těžkopádnější, ani ne kvůli cukru, jako spíš kvůli nazrálosti a petroleji, až mi to občas vadilo. Čekala jsem možná naivně ještě víc svěžích, elegantních a šťavnatých vín, nicméně průřezově jsem si udělala dobrou představu. I díky povídání s panem Zilvarem a krásným prostorách super zážitek a úvod do Mosely. Uvidím, jak budu mluvit po dalších degu. Přeci jenom jsem zatím jen vinný padawan.